Pomoc při spáleninách

Já pro změnu jsem se včera přitiskla k horké pánvi. Kvasnice doma nebyly. Použila jsem nabídnutou metodu pana Jonáše s hladkou moukou a musím říct, že to po chvíli zabralo. Příště (i když bych byla raději, aby žádné nebylo) zkusím med!

Tuto sobotu jsem měla příležitost na vlastní kůži si znovu ověřit účinnost mé osvědčené metody na spáleniny. Zatím nikdy nezklamala. Nechala jsem na plynovém sporáku pečicí plechy a hned vedle jsme vařili vodu na čaj. Nevím proč mě napadlo zrovna v té chvíli plechy uklidit. Pravou rukou jsem sáhla na rozžhavený plech. Děsivá bolest mi projela třemi prsty, jen palec a malíček byly ušetřeny. Okamžitě jsem ochladila pod proudem vody a nanesla vrstvu tekutého medu na spálené prsty. Asi dvacet minut to příšerně bolí, ale pak jako když utne, přestane. Odjížděli jsme pryč, nemohla jsem se patlat medem déle, tak jsem na promaštění spálené kůže vzala s sebou mast na ruce s měsíčkem. Zprvu to vypadalo děsivě. Teď zůstal jen matný náznak puchýře, který se ani nevytvořil a mohu dělat všechno, aniž by něco bolelo nebo mokvalo. Kvasnice jsem měla doma, ale nebyl čas je aplikovat, takže jsem promeškala příležitost vyzkoušet uvedený recept. Teď jen doufám, že žádné příště nebude.

Já při spáleninách nemohu dopustit na hladkou mouku. Jakékoliv spálené, nebo opařené místo ihned vložit do hladné mouky, nebo silně posypat a přidržet. Nechat to asi 5 minut. Ani se potom neudělají puchýře, žádná následná bolestivost, tak nějak to odezní do ztracena. Zatím se mi to vždy osvědčilo.

Také už jsem slyšel o různých receptech na spáleniny. Ale Zuzana ty kvasnice má už mnohokrát vyzkoušené. Tak věřím, že to funguje,

Jsem ráda,že čtu konečně něco,co mi opravdu přijde jako fígl,jinak jsem četla samé věci.které kolují po internetu a každý z nás už měl možnost si je vyzkoušet.Tak díky Zuzko za ty kvasnice,to jsem ještě neslyšela a líbí se mi to.

Tak tohle?nás maminka mazala sebranou smetanou,ale kvasnice?ale proč ne.Jak se někde mluví o spáleninách-od sluníčka-tak mi to připomene,jak při návštěvě nebo o prázdninách u bratránků v dětství mi říkali,,ředitelka vápenky"(mám bledou kůži)a já se chtěla opálit,ale vždycky jsem byla spálená,ne opálená.Je to už asi 50 let,ale pořád je slyším-nojo,zase přišla ,,ředitelka vápenky"