Francouzský spisovatel Claude Simon, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985, bývá považován za představitele „nového románu“. To byl pokus některých francouzských spisovatelů z 50. let 20. století vytvořit opak klasického románu. Tito autoři – vedle Simona například Alain Robbe-Grillet, Nathalie Sarrautová či Michel Butor – se domnívali, že klasický román se přežil a nemůže už postihnout novou skutečnost. Odmítali románový děj i postavy a zabývali se popisem věcí a jevů bez souvislosti a časové následnosti. To znamenalo, že příběh se neodvíjel chronologicky ani logicky. Tudíž byl ale pro většinu čtenářů těžko srozumitelný.
Do literárního světa vstoupil Simon roku 1946 románovým debutem Švindléř, ve kterém se ještě jako v následujících dílech Gulliver a Na napjatém laně drží tradiční formy. Ale už ve Svěcení jara (1954), příběhu mladíka Bernarda, který se ze vzdoru proti nevlastnímu otci odstěhuje od rodiny, se u Simona začala projevovat nová orientace. Ta se naplno projevila v románech Vítr, Tráva a Flanderská cesta. Posledními Simonovými romány byly autobiografická Botanická zahrada (1997) a Tramvaj (2001).
Claude Simon se narodil před rovnými 100 lety, 10. října 1913, na ostrově Madagaskar. Dožil se požehnaného věku 91 let, zemřel v roce 2005.
