Nejvýznamnějším jazykem evropské unijní osmadvacítky je zcela jasně angličtina. Jedná se o nejužívanější druhý jazyk (po mateřštině), v roce 2011 jej například studovalo 83 procent evropských žáků základních a středních škol, v jejich vyšších stupních to bylo 94 procent.
Skoro 70 procent Čechů prý umí aspoň jednu cizí řeč
V EU mluví druhým jazykem něco přes polovinu jejích obyvatel. V Česku takovou znalost podle statistik uvádí 69 procent občanů. Většina obyvatel členských zemí má za nejznámější cizí řeč právě angličtinu. Zmiňována je ale také ruština – ve třech pobaltských zemích, které byly dlouhou dobu součástí Sovětského svazu. Průzkumy se jako o nejčastěji zvládnuté cizí řeči zmiňují také o němčině – v Lucembursku – ale také o češtině. Tu jako nejznámější cizí řeč označili Slováci, možnost vybrat slovenštinu ale podle statistiků v české variantě šetření nebyla.
V pořadí druhou nejčastěji studovanou cizí řečí je v EU za angličtinou s odstupem francouzština, následovaná němčinou a španělštinou. V ČR na základních a středních školách studovalo osm z deseti studentů jako první cizí řeč angličtinu a jako druhou uvedlo 28 procent studentů němčinu.
Každý platí EU na překlady ročně 50 korun
Na rozšířenou znalost angličtiny často poukazují kritici poměrně vysokých nákladů, které Evropská unie vynakládá na tlumočení a překladatelské služby. Celková částka je asi miliarda eur ročně (okolo 26 miliard korun). Evropská komise, která zaměstnává okolo tři tisíc překladatelů, ale tvrdí, že se jedná o méně než procento ročního unijního rozpočtu či asi dvě eura (něco přes 50 korun) ročně na obyvatele unie. EU tak – hlavně z politických důvodů – neplánuje snížení počtu svých oficiálních jazyků. Naopak, jejich počet v polovině roku se vstupem Chorvatska vzrostl.
V zemích unie je 24 řečí označovaných jako oficiální jazyk EU. Lidé však hovoří dalšími asi 60 regionálními či oblastními řečmi či nářečími. Imigranti v Evropě používají dalších asi 175 jazyků. Na celém světě je jich mezi šesti a sedmi tisíci.
