Nemocné srdce

Libuško, článek smutný..., ale lásku hledejte hlavně v sobě a pak se zas bude navracet i k Vám, uvidíte. Posílám Vám ji plnou hrst. Eva & Meginka

Existuje "závažná choroba", postihující některé seniory: NEDOSTATEK ČASU ! Tou trpím i já = dobrá obrana proti samotě - kéž by trvala co nejdéle.

To je vysvětlení stavu,kterému se říká - samota, j když jste mezi lidmi.Poznal ji možná každý z nás bez ohledu na věk. Někdy je jen přechodná , než se vyřeší nějaký problém, ale je neštěstí, když je trvající bez vidiny změny. Bojujme včas o to, aby nás nepostihla tím, že si vytvoříme okruh těch, kteří budou o naši lásku stát ,udržujmet dobré rodinné vztahy, mějme okruh dobrých přátel i nějakého " koníčka" pro nejhorší chvíle. Pak na samotu nebudete mít čas.

Sice jsem kardiačka po tatínkovi, kterého jsem už o hezkých pár let věkem přežila, ale jinak mám, jak doufám, srdce na pravém místě.

Rozdávat lásku a pohodu lze i ve stáří - jen je potřeba rozlišit: Někdo druhý o lásku stojí - tak proč mu ji nedat. Jiný naopak o to nestojí - tak mu ji "necpu" a jdu dál. Každý člověk je jiný. Já mám nemoc srdce opravdovou, ale zřejmě jsem našla částečné řešení: Už "nežeru" předepsaný Warfarin - mám jiný lék a pozoruji lepšení svého problému. Samozřejmě ochotně přijmu i další zlepšování, ale i to malé - prozatím - stačí, mohu žít.!

Libuško, kdysi jsem dostala mail, že jedeme v pomyslném vlaku, do kterého nastupují a vystupují lidé a kratší, či delší čas s námi cestují - putují a vše má svůj význam i když he nejsme schopni pochopit, radost i smutek, vše nás obohatí, berme život s láskou ke všemu živému a věřím, že na tebe cosi krásného, pohádkového určitě čeká a Ty se na to těš každý den, jsou zázraky, jen my lidé je nevidíme a život - jedinečný - patří mezi ně. Nadějné dny přeji ! Soňa