Při hledání arktického průjezdu do Asie severovýchodní cestou objevila rakousko-uherská polární expedice na severním okraji Barentsova moře souostroví Země Františka Josefa. Je tvořeno 191 ostrovy s celkovou plochou 16 100 kilometrů čtverečních a najdeme tu i nejsevernější cíp Evropy, mys Fligeli na Rudolfově ostrově, jenž se nachází 920 km od severního pólu.
Souostroví objevila před 140 lety, 30. srpna 1873, expedice německého badatele a geofyzika v rakousko-uherských službách Carla Weyprechta a teplického rodáka, významného horolezce, polárníka a objevitele Julia von Payera (jeden z ostrovů nese jeho jméno). Jelikož se jednalo o soukromou expedici, která byla navíc kvůli mořskému ledu předčasně ukončena, nestalo se souostroví součástí monarchie. V roce 1926 byly ostrovy připojeny k Sovětskému svazu.
Souostroví není trvale obydleno, i když v 50. letech minulého století tu vznikly vojenské opěrné body, představující nejsevernější sovětské posádky. Vojáci se však odtud po rozpadu SSSR začátkem 90. let stáhli.
Podle některých informací bylo souostroví objeveno norskými mořeplavci už v roce 1865, tedy o osm let dříve, než ho našla rakousko-uherská polární expedice.
