Senior v plavkách. Ano, ale v jakých?

Musím se podělit se zážitkem z Francie, místo Saint Raphael. Na pláži hodně staří důchodci, byl červen. Tak 3/4 žen bez podprsenky, některé nahé, muži většina bez plavek, ale hodně leželi na břiše, no ale někdy šli do vody. Opálení do tmavohněda, byli už hodně staří téměř všichni, nebylo mi tam moc dobře mezi nimi.

Nosím jednodílné. Mám ráda barevné plavky, ale většinou mi padnou ty, které se mi vůbec nelíbí. Teď mám např. modré. :-(

Pouze k titulku: V těch, které jsem si koupila před dvanácti lety v Hodoníně u Vietnamců. Normální dvoudílné a padnou mi líp než tehdy, před dvanácti lety :-)

Před třemi roky jsem si tu v článku na obdobné téma přečetla, že velké vzory nerozšiřují a naopak odvedou pozornost od problémových partií. Asi se změnila doba, takže dnes je tento typ plavek zvýrazňuje. Z toho plyne poučení, že si má každý obléknout takové plavky, jaké se mu líbí nebo třeba i nelíbí. Hlavně si je obléknout a jít si zaplavat a nesedět doma za pecí a zoufat, že plavky se na moje tělo nehodí.

Nechám to na něm, seniorovi, seniorce, v čem chodí a co mu vyhovuje. Co je mi do toho, chodím se koupat, zaplavat si , zablbnout s vnoučaty

Nosím plavky tankiny jsou fajn (vypadají líp než jednodílné)

Prostě, jsem to já jak za mlada, jenom jinak vypadám... Do bazénu jednodílné a k vodě dvoudílné. Koupu se v řece a někdy je víc chladná, měním kalhotky. Mít na břiše látku moc studí.. A pareo hodně zahalí... Preferuji černou s ozdobami..

Chce to jen více přemýšlet nad vhodným oblečením a můžeme si užívat života i u vody. Souhlasím tedy s Ivanou i Libuší. Zrcadlo máme doma každá a za ta léta už se známe. Ničeho se tedy nemusíme obávat.

Jsem obézní a ještě vrásčitá a ani se nemusím dívat do zrcadla, vím, že v plavkách vypadám hodně blbě. Ale to mám počkat, až se setmí a teprve potom se jít vykoupat? Každý nějak vypadáme za těch 60 a víc let, co chodíme po tomto světě. Jako děti jsme se možná posmívali obézním, obrýleným, zrzavým, pihovatým, příliš hubeným....spolužákům a spolužačkám. Ale s přibývajícím věkem jsme tolerantnější k postavám svých vrstevníků a totéž předpokládáme od nich. A soudit člověka jsme se naučili podle toho, co dělá, jak se chová, co umí, jak pomáhá, jaké má srdce...a ne podle svraštělé skořápky

Vůbec by mne nenapadlo přemýšlet, jak vypadám u moře v plavkách. Když sem se podívala po starých Chorvatkách, nikdo to tam neřešil. Prostě vezmu si dvoudílné plavky a do baru na pláži si přes sebe něco hodím. Ve svém věku vypadáme podobně. A je jedno jestli v obepnutých jednodílných či ve dvoudílných. Každý by se měl sebekriticky občas podívat do zrcadla, jestli by to takhle šlo...