Otevřený dopis Libušce Kozákové

Otevřený dopis Libušce Kozákové

11. 8. 2013

Milá Libuško, zdravím Tě a hned na začátku se chci omluvit za svou včerejší reakci na Tvé povídání o stáří. Trochu jsem ten svůj komentář přehnala, ale nebyl v tom zlý úmysl. Tak promiň, promiň, promiň.
A také chci vysvětlit tykání. Před časem jsme se na "chatu" usnesly, že budeme všechny tykat, tak to dodržuju. A proč tohle píšu?

Je opravdu dobře, že jsi svůj příběh napsala a poslala. Možná jsi měla zrovna špatné dny a psaní Tě vytrhlo z té Tvé beznaděje. A protože děvčata na ÍČKU mají srdíčko na správném místě, proto
ty obsáhlé komentáře. Vlastně všichni (myslím i muže-psavce), co tady občas něco napíšeme, máme přes šedesát. A že jsme "staří"? Vždyť to je štěstí, víš kolik lidí se stáři ani nedožije. A každý je starý 
tak, jak se cítí. Ty zdravotní problémy, o kterých píšeš, se nikomu nevyhýbají, jen si je člověk nesmí moc připouštět.

Mně je sedmdesát osm let a také mi bývá občas trapně, jak psala Jana Š., protože mám tolik zájmů, že mi dny nestačí a mimo stařecké obezity a cukrovky, mě občas trápí všechny neduhy, o kterých jsi
psala. Ani nemám čas se tím zabývat. Jen o oči se bojím, protože přesně v tomhle věku moje maminka oslepla a všechny její problémy jsem podědila. Ale v září a říjnu jdu na operaci šedého zákalu a vše se má hodně vylepšit, tak tomu věřím.

A Ty Libuško bys měla na sobě zapracovat. Opravdu bys mělanavštívit lékaře, stáří není nemoc a ty Tvé neduhy se dají aleapoň zmírnit a možná některé i vyléčit. Nakoukla jsem do Tvého profilu, máš kamarádku, máš osm vnoučat, takže nejsi na všechno sama. A máš dva psí kamarády, o nich jsi moc hezky napsala.

Věřím, že Ti některá děvčata nabídla přátelství, tak přeju pohodu, vylepšení toho zdravíčka a hlavně dobrou náladu. Vždyť ten život je tak pěkný. Olina♥     

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Jsem věkově to, co Libuška. Stoprocentně s Tebou souhlasím, taky jsem na její článek reagovala a divím se, proč nechce jít k doktorovi, aby jí pomohl alespoň od některých bolestí ulevit. Taky mne bodalo u srdce, několikrát mi dělali EKG a nic - nakonec se sondou zjistilo, že je to zanícený jícen, ráno polknu piluli a je po bodání. Mimo to si ještě dám něco na páteř, něco na žíly, něco na tlak a něco na ředění krve a kápnu si do očí a můžu vyrazit vstříc novým zážitkům. Záměrně nepíšu, co užívám, léky jsou individuální, s tím může pomoci jen odborník dle vyšetření a výsledků. Samozřejmě máme už tělíčko opotřebované, s tím nic nenaděláme. Já ráda říkávám, že bych brala vše, co mám, co jsem získala, ať už rodinu, pět vnoučátek, vědomosti, zkušenosti....jen to zdraví bych chtěla mít jako před dvaceti lety - ale to mi nikdo nedá :-) a tak se snažím žít s tou tělesnou schránkou, kterou mám. Důležitá je mysl, duše, srdce - tady jsem mladice a to je hlavní!!!!!!!!!!! Mám tolik aktivit, že mi den nestačí a kdybych se ještě měla sledovat, kde mne píchá, tak by den musel mít 36 hodin :-)
Jarmila Peerová
Milá Olinko,již se spolu " chvilku " osobně známe a vždy jsem si Tě moc vážila.Ale za tento otevřený dopis paní Libušce si Tě vážím ještě více.Myslím,že jsi tam napsala svůj názor za všechny ostatní.Každý,komu přibývají roky,ztrácí něco z vitality,něco chtěného odchází a nechtěného přichází,,,ale vše je přirozené a normální.Jen nám chybí občas trpělivost a snad i více pokory by neškodilo.Ale přesto se dá i v tomto věku zažívat spousta krásných chvil a chvilek,jen se nebát,nelitovat se a hlavně si neříkat, " to nejde,už jsem stará -ý "....Jak já s nadhledem říkám,dokuď udržím myšlenku,je na světě krásně....a s humorem jde všechno snáz.Tak hodně zdraví všem!
Jana Šenbergerová
Milá děvčata, ještě musím dodat, že po přečtení Libuščina postesknutí jsem byla ráda, že to nečtu jako mladá. Asi bych se k smrti vyděsila a bála se stáří. Trochu mě zarazil zdánlivě příkrý a nekompromisní "tón" Olinčina komentáře. Ale vzápětí se mi všechno hezky rozleželo v hlavě a bylo mi jasné, že to obě psaly s čistým svědomím, ale hlavně s vědomím toho, že tak "to" prostě je. Stárneme. No a co? S tím jsme se už narodily. Tělo prostě nemládne, ale to se vůbec netýká duše. Ta je mnohem, mnohem starší a na rozdíl od těla má možnost mládnout. Tak jí/si to dopřejme alespoň v myšlenkách. Ty jsou přece jen a jen naše.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?