Soutěž: "Vona je tlamatá!"

Něco z té tlamatosti mi zůstalo, to je pravda, ale na italky rozhodně nemám a na tržnici bych se neuživila. Děkuji vám za milé komenty a přeji vám aby vám pusa jela, a když ne pusa tak aspoň klávesnice, ať je tu co číst.

Promiň, to blbne server, ne já. Vypadne, já to nahodím a on mi všechno provede, dokonce s časovým odstupem, znovu.

Myslím, Věrko, že jsi zůstala tlamatá dodnes. O to lépe se hodíš do italského prostředí! :-D

Myslím, Věrko, že jsi zůstala tlamatá dodnes. O to lépe se hodíš do italského prostředí! :-D

Nejdříve jsem četla bolestivé achich ouvej od Libušky Kozákové a málem bych podlehla depresi, ale tohle povídáníčko mne zase pěkně naladilo, pohladilo, máš nádherné vzpomínky a umíš je krásně hodit na papír, vlastně do klávesnice :-) A protože já byla hubatá taky a zůstalo mi to, tak se dovolím optat, jak jsi na tom s tou "tlamou" ty????? :-)

Tlamatá je zřejme odvozeno od tlama,huba, ústa...tedy babiččina varianta hubatá, odmlouvající.

Nevím co znamená "tlamatá",je to drzá?

Takové příběhy mám moc ráda.Neměli jsme žádné příbuzné na venkově a podobné prázddniny jsem nikdy nezažila.Dětské tábory byly také plné zajímavých zážitků,ale venkovská babička mi chybí.

Tohle mi připomělo moje útlé mládí.Byla to ,,pohádka".koně,traktory,práce na políčkách a příběhy babiček i sousedů-to se nedá zapomenout.Nikam jsem nejezdila,žila jsem v tomhle prostředí. Moc hezké vypravování.

I mně,babičky chaloupka stála přímo na návsi,v blízkosti pumpa a malá kaplička,chtěla jsem také tento příběh napsat do soutěže,ale většinu z toho už jsem popisovala v povídce Pelargonie dětství,tak jsem se nechtěla opakovat,ale když jsem Věrko četla váš příspěvek,přišlo mi,že jste byla na prázdninách s námi.