Norští vědci objevili na mořském dně u souostroví Svalbard zhruba 1500 kilometrů dlouhý řetězec sopek. Podmořské vulkanické pohoří je plné neznámých živočišných druhů a mohlo by se stát unikátní přírodní rezervací. Je tam prý ale také nerostné bohatství v předpokládané hodnotě miliard norských korun. Informoval o tom deník Bergens Tidende.
Sopky, které se tyčí pouhých 20 metrů pod mořskou hladinou, se táhnou Grónským mořem od ostrova Jan Mayen severně do oblasti mezi Svalbardem a Grónskem. Objev učinili před pár týdny experti z univerzity v Bergenu a ve čtvrtek ho oznámili norskému ministrovi životního prostředí Baardu Vegaru Solhjellovi.
"Setkává se zde 1200 stupňů Celsia horké magma z ledově studenou vodou. Některé z vulkánů jsou činné a jejich erupce jsou patrné. Jiné jsou již vyhaslé a obsahují množství kovů," upozornil profesor Rolf Birger Pedersen z univerzity v Bergenu.
Kovy, které se v lokalitě podle předpokladů nacházejí, mohou mít hodnotu několika miliard norských korun (1 norská koruna = 3,30 Kč), domnívají se vědci. Jedná se mimo jiné o železo, zinek a měď. Zatím však není jasné, zda bude možné je těžit, a to s ohledem na dostupné technologie, právní i ekologické aspekty.
Norská televize TV2 uvedla, že oblast, která se nazývá Lokeslottet (hrad boha ohně Lokiho), je předmětem výzkumu od roku 1997. V místě, které bylo dosud na mapě bílou skvrnou, našli prý experti stovky sopek, horké prameny a 50 nových živočišných druhů, převážně mikroorganismů žijících v extrémních podmínkách bez slunečního svitu. Využít je lze v lékařském výzkumu.
Norský tisk píše o objevu v superlativech. Rektor bergenské univerzity Dag Rune Olsen ho přirovnal k přistání člověka na Měsíci. Ministr Solhjell zase prohlásil, že jako dítě byl zaujat mýtem Atlantidy, a toto k němu nemá daleko. "Víme již dlouho, že na Islandu jsou aktivní sopky a horké prameny, doposud jsme však byli přesvědčeni, že v Norsku nic takového nemáme. Máme, ale to vše leží pod vodou," prohlásil Olsen.