Byl proklínaný stejně často, jako vynášený skoro až do nebes. Americký filmový režisér Stanley Kubrick patřil k precizním tvůrcům s velkým smyslem pro detail, nevšední představivostí a brilantním vizuálním stylem. Většina z jeho třinácti celovečerních snímků se natrvalo zapsala do dějin světové kinematografie, téměř ke všem si psal také scénáře a navíc je i produkoval. Z řady nominací na Oscara získal ovšem jenom jedinou sošku – v roce 1968 za vizuální efekty k filmu 2001: Vesmírná odysea.
Newyorský rodák, který přišel na svět před 85 lety, 26. července 1928, zahájil svou uměleckou kariéru jako fotograf. Za kamerou si získal renomé dramatem z první světové války Stezky slávy z roku 1957. Následovaly dnes už klasické filmy Spartakus, Lolita, Doktor Divnoláska, 2001: Vesmírná odysea nebo Mechanický pomeranč.
Třikrát ženatý otec dvou dcer, jenž od 60. let žil ve Velké Británii, zemřel v březnu 1999 ve věku 70 let. Krátce předtím dokončil svůj poslední film Spalující touha s pozdějším manželským párem Tomem Cruisem a Nicole Kidmanovou v hlavních rolích.
Na filmu Spalující touha si dal vždy velmi pečlivý režisér obzvlášť záležet. Natáčel ho přibližně 400 dní a další rok pak strávil na postprodukci. Přestože se celý děj odehrává v New Yorku, byl natáčen převážně v Londýně. Závěrečná biliárová scéna mezi Cruisem a Pollackem, jež ve snímku trvá třináct minut, se točila celé tři týdny! Po dvou letech práce s dosud nevídanou ochranou a utajením se film setkal s typicky rozporuplným přijetím kritiky a veřejnosti. Kubrick po jeho dokončení prohlásil, že je to nejlepší film, který kdy udělal. Premiéry tohoto snímku se už ale nedočkal...
Dva otcovy dary, které mladíčka
Stanleyho navždy ovlivnily
Jack Kubrick vymýšlel, jak najít něco, co by jeho syna Stanleyho, ne zrovna vzorného žáka, nějak zaujalo. Tak mu daroval šachy a tuhle královsku hru ho naučil – což přineslo kýžené výsledky. Mladý Kubrick se do hry vášnivě ponořil a rychle se stal obratným hráčem. Šachy se v pozdějších letech pro Kubricka staly důležitým prostředkem, který často používal jako nástroj k jednání se svéhlavými herci, ale také jako umělecký motiv ve svých filmech.
Rozhodnutí otce Jacka darovat synovi ke třináctým narozeninám fotoaparát bylo ještě moudřejším tahem – Stanley se stal dychtivým fotografem! Často vyrážel na výlety po New Yorku a pořizoval fotografie, které vyvolával v temné komoře svého kamaráda. Začal spolupracovat s časopisem Look, kde mu v sedmnácti letech nabídli místo fotografa-učedníka. Během několika dalších let Kubrick pro tento časopis aktivně pracoval a navíc se stal nenasytným návštěvníkem biografu – cesta k filmu tím byla započata.
