Začínají prázdniny. Loni touhle dobou umřel tatínek. Maminka se oblékla jako vdova do černého a celý náš domov se ponořil do ticha a smutku. Dnes si po roce poprvé vzala letní halenku a sukni. Je to jako závan čerstvého vzduchu. Snad už to bude veselejší.
A najednou se dovídám, že pojedu do pionýrského tábora. Nikdy jsem v žádném nebyla. Nebyla jsem totiž až do letošního roku pionýrka, protože si to tatínek nepřál. Vlastně jsme se sestrou nebyly o prázdninách nikde. Snad kdysi s rodiči vlakem na jednodenním výletě, a v posledních letech ani to ne. Ještě, že se dá v létě chodit skoro denně na koupaliště.
Tábor v Jizerských horách organizuje podnik, ve kterém naše maminka pracuje. Hlavním vedoucím je otec mé kamarádky a její máti řídí provoz v kuchyni. Kromě dětí z našeho města je tu ještě druhá skupina z Nového Bydžova. Ocitám se v jiném světě. Jsem odjakživa docela společenský tvor, jen doma občas bez příležitosti se projevit. Pomáháme v kuchyni, škrabeme brambory. Jsem dost nešikovná, ale snažím se a práce mi nevadí. Já, kterou musí doma nutit do jídla, tu sním vše málem s talířem. Abych udělala mamince radost, že mi chutná, píšu: Mám tu pořád hlad! Vedoucí, kontrolující poštu, mi dopis vrací, jelikož to prý vypadá, jako že nám nedají najíst. Musím k původní informaci připojit vysvětlení, jak jsem to myslela.
Chodíme na pěší túry, jedeme do liberecké ZOO, sportujeme, plníme Odznak zdatnosti. Ačkoliv to ode mne nikdo nečekal, protože se svými copánky nevypadám moc sportovně, vyhrála jsem běh na 60 metrů a skok daleký. Dostávám diplom a jsem na vrcholu blaha.
Při závěrečném táboráku některé starší dívky tajně kouří a veřejně flirtují s mladým praktikantem. Život má zřejmě ještě jiné stránky než ty, které znám z domova a ze školy. Je mi 13 let. Loučíme se s bydžovskými dívkami se smutkem, vyměňujeme si adresy a slibujeme, že sem příští rok určitě zase přijedeme.
V tuhle chvíli ještě netuším, že příští prázdniny už budu nedobrovolně trávit jinde, v novém bydlišti na opačném konci Čech, bez kamarádů a bez hezkých zážitků. Že tenhle báječný táborový pobyt, který byl můj první, byl i poslední a že tím vlastně nadobro skončilo mé dětství.
Vybavujete si nějaký silný zážitek z prázdnin? Pokud ano, sepište jej a pošlete do naší literární soutěže na téma "Moje prázdniny". Vyhrát můžete digitální foťák a spoustu dalších cen. Více informací o soutěži najdete zde. |