Způsob, jakým se před více než čtyřiceti lety stavěl hotel s vysílačem na Ještědu, byl na tehdejší dobu výjimečný. Nejen využitím materiálu, ale i návrhy interiérů. Autorem vnitřní výbavy byl Otakar Binar, který se nyní podílí na současné obnově salónku a pro hotel navrhne i nový nábytek.
Na interiérech pracovali i skvělí výtvarníci
„Ještěd byl na tehdejší dobu výjimkou v tom, že se vypracoval komplexní návrh včetně interiérů. To se týkalo dříve snad ambasád, ale hotely se zařizovaly dodatečně standardním nábytkem,“ uvedl architekt Binar.
Výjimečnosti stavby napomáhalo to, že se na vybavení interiérů podíleli vedle něj i další význační výtvarníci té doby, například skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Nádobí a některé textilní doplňky byly zhotoveny podle návrhů Karla Wünsche, autorem mříže umístěné v hotelové chodbě je Jaroslav Klápště a tapiserii umístěnou na zdi salónku vytvořil Vladimír Křečan.
Dřevo jen černé, aby ztratilo svůj charakter
Nestandardní je i nábytek navržený Binarem, třeba v salonku použil kontrastní kombinaci černého stolu s imitací ebenu a bílých křesel z kůže. Co ho k tomu vedlo, už dnes říci nedokáže. Částečně ho inspirovala výjimečnost stavby: „Byly tady materiály, které nebyly na tehdejší dobu úplně běžné. Tradiční nebyla ani stavební technologie. Dřevo se mi tady jevilo cizím prvkem. Tak pokud jsem ho použil, bylo černé, aby ztratilo charakter dřeva.“
Podle mnohých je Binarem navržený nábytek nadčasový, dvaaosmdesátiletý architekt si ale není jistý, zda by nyní postupoval stejně. „Je jiná technologie i možnosti nábytku než před čtyřiceti lety. Tenkrát to bylo něco výjimečného, třeba plast nebyl obvyklý. Dnes už je to běžné.“
Udělal architekt nějakou chybu? Ano, přiznává
Binarovi se líbí, že právě salónek získá svoji někdejší podobu. České radiokomunikace jako vlastník Ještědu ho navíc oslovily, aby jim pomohl navrhnout novou podobu nábytku. „Mám tady upravit byt údržbáře do podoby hotelového apartmá,“ řekl. Chce se prý vyvarovat chyby, které se dopustil při návrhu postelí před čtyřiceti lety. „Tehdy byla představa, že se budou v pokojích různě upravovat, dnes jsou dvě postele vedle sebe a uprostřed vzniká spára, což není dobré.“
