Nezapomenutelná vůně prázdnin

Jarko, krásné vzpomínky. Takové já nemám, babička bydlela kousek od nás, dědu jsme neměli ani jednoho, naši s námi nikdy na dovolenou nejezdili, mám jen pár vzpomínek na pionýrské tábory a ozdravovnu. :-)

To je krásně provoněná vzpomínka. Nic nevoní tak božský jako čerstvě upečený chléb. Když jsme si vozili na prázdniny naši nejstarší vnučku, taky jsem po cestě vymýšlela různé místopisné hádanky. A když už jsme takhle jeli po několikáté a znala už vesnice za sebou a když ji název vypadl z hlavy pohotově na otázku, co je to za vesničku, řekla "já to vím, ale nemusím vám to říkat."

Krásný vzpomínkový článek. i já jsem ráda jezdila k babičce i dědečkovi kousek od Olomouce, stále na prázdniny u nich vzpomínám.

Často v našem věku vzpomínáme na ty krásné prázdniny s prarodiči. Tento článek je moc milý

Vida, další moc hezký článek z minulé doby.

Obě babičky bydlely ve stejném městě jako já, Jedna dokonce s námi v rodinném domku, druhá o kousek dál, takže jsme na prázdniny většinou nikam nejezdili, byli jsme celoročně pod dohledem. O to víc se mi, Jaruško, líbí tvůj příběh. Pro mě je přímo "exotický".

Má babička zase měla před znárodněním mlékárnu. Dodnes se ložnici říká "krám" a prázdniny u babičky jsou nezapomenutelné i s těmi všemi vůněmi :-)

Moc milý příběh. Také jsem ráda jezdívala k prarodičům, mělo to vždy své kouzlo. Babička se s námi sice přiliš nemazlila, museli jsem hodně pomáhat s hospodářstvím, ale dnes na to vzpomínám moc ráda.