Jako první na světě zavedl pásovou výrobu automobilů. Každého svého pracovníka dokázal nadchnout pro svou vizi, a tak se jeho dělníci stali těmi, kteří motorizovali Ameriku.
Americký technik Henry Ford stál u zrodu automobilového průmyslu, jak jej dnes známe. Ford byl přitom průkopníkem jiného druhu než vynálezce kočáru bez koní Karl Benz. Na kontě neměl žádný opravdu převratný vynález a jeho objevem nebyla ani pásová výroba. Díky usilovné práci a jasné vizi ale dokázal udělat z druhdy luxusního zboží součást každodenního života. Svou továrnu založil Henry Ford v Detroitu před 110 lety, 16. června 1903.
Model T: neuvěřitelných 15 milionů kusů!
První vůz automobilky Ford Motor Company, nazvaný jednoduše Model A, se začal prodávat o pouhý měsíc později. Farmářský synek Ford, který sbíral zkušenosti i v Edisonových podnicích, ale nebyl v té době ve výrobě benzinových vozítek žádný nováček - jeho první výrobek se jmenoval Quadricycle a sestrojil ho v roce 1896. Byl to dvoumístný kočárový vozík se zážehovým motorem a s koly, zvonkem a řídítky od bicyklu. Kočár ostatně připomínalo i „áčko“, kterého za pouhý rok vzniklo na 1700 kusů.
Fordova společnost, která v té době byla jen jednou z mnoha rodících se automobilek, si díky Modelu A přišla na slušné peníze, které použila na další rozšíření. Pověstnou díru do světa udělala značka Ford pět let po představení Modelu A, v září 1908. Tehdy vyjel do světa Ford Model T, automobil, který vydržel ve výrobě dlouhých 20 let a postavil Ameriku na kola. „Téčka“ se vyrobilo neuvěřitelných 15 milionů a dodnes patří do první pětky nejprodávanějších osobních aut všech dob.
Výroba auta trvala jen hodinu a půl
Model T tak splnil Fordův sen o masové produkci levného, a tedy dostupného vozu. Nebyl to sice žádný zázrak techniky, ale s cenovkou 825 dolarů byl tento dostupný i pro příslušníky střední třídy. Po pěti letech (kdy se „téčka" oproti tradované verzi vyráběla i v jiných barvách než jen černé) zavedl Henry Ford ve své automobilce pásovou výrobu. Výroba jednoho auta tak zabrala jen hodinu a půl místo předchozích dvanácti, a s tím mohla ještě víc klesnout i cena.
„Dělníci, kteří vyrábí auta, by měli mít možnost si jedno koupit, aby si mohli vyjet na nedělní výlet,“ říkával továrník. A svým podřízeným poskytl peníze i čas, ve kterém je mohli utrácet. Od roku 1914 platil pět dolarů denně za osmihodinový pracovní den, zatímco běžný plat byl 2,3 dolaru za devět hodin práce. Není divu, že v té době Ford vyráběl a prodával 300 tisíc aut ročně, tedy víc, než všechny ostatní tehdejší americké automobilky dohromady.
Zatvrzelý individualista i antisemita
„Téčko“, jakkoli úspěšné, se ale postupně stávalo pro firmu přítěží. Zatímco konkurence produkovala novější, rychlejší i pohodlnější auta, trval Henry Ford sveřepě na svém Modelu T. Což automobilku mohlo přivést ke krachu, podobně jako to o půl století později hrozilo Volkswagenu kvůli zastarávajícím broukům. Nakonec se ale lidem z Fordova okolí podařilo svého šéfa přesvědčit, že věci jako elektrický startér nebo běžné pedály a řadící páka nejsou nepotřebný luxus.
V květnu 1927 tak v Detroitu vyrobili poslední exemplář Modelu T a na podzim už továrna produkovala modernějšího nástupce. Zarputilé trvání na „téčku“ přitom nebylo ani zdaleka jediným Fordovým výstřelkem. Výborný obchodník, ale taky podivín a zatvrzelý individualista, který neuměl přijímat cizí názory, si třeba ve 30. letech si koupil vysílací čas v rozhlase a v „nedělní Fordově hodince“ dal předčítat své rady. Pověstné byly jeho protiodborářské a antisemitské tirády, měl také pletky s německými nacisty.
Největší podnikatel 20. století
Když ale Henry Ford 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, byl právem považován za největšího podnikatele 20. století. Jeho firma se vyvinula v obrovský konglomerát, který před druhou světovou válkou vyráběl například i vlastní letadla a měl továrny v řadě zemí světa.
Firma, ve které mají dones hlavní slovo Fordovi potomci, stále patří mezi největší automobilky světa. A na rozdíl od konkurentů jako General Motors a Chrysler se jí podařilo překonat nedávnou krizi bez státní pomoci.
Fordovy výroky aneb Ideální muž se chová
k manželce stejně jako ke svému autu
* Myšlení je nejtěžší práce, jaká existuje, to je pravděpodobně důvod, proč tak málo lidí myslí.
* Opravdu ideální manžel je muž, který zachází se svou manželkou přesně tak, jako se svým novým vozem.
* Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát, každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.
* Kdybych měl posledních pět dolarů, tak tři z nich věnuji na reklamu.
* Nikdy nebude vynalezen systém, který by zcela odstranil nutnost pracovat.
Detroit, pyšný symbol automobilové
prosperity, je krok od bankrotu
Sláva Detroitu, kde před 110 lety Henry Ford zakládal svou továrnu a kde později vznikly továrny dalších automobilových značek, je dávno pryč. Silně zadlužené americké město teď pozastavilo platby některým věřitelům, aby mělo dostatek peněz na provoz základních služeb pro obyvatele. Snaží se tak zabránit největšímu městskému bankrotu v historii Spojených států. Podle krizového finančního manažera města Kevyna Orra je nyní pravděpodobnost vyhlášení bankrotu padesátiprocentní.
Orr na setkání s věřiteli, kterým Detroit dluží téměř 17 miliard dolarů (asi 328 miliard korun), uvedl, že část věřitelů by měla získat zpět méně než desetinu svých pohledávek: „Chyby ve finančním řízení, klesající populace, zmenšující se daňová základna a další faktory během uplynulých 45 let přivedly Detroit na pokraj finančního a provozního krachu.“
Detroit je nejchudším velkým městem ve Spojených státech a více než třetina jeho obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby. Dochází zde k rozkladu základních služeb, jako jsou policie a požární sbor. Míra zločinnosti je v Detroitu nejvyšší z amerických velkoměst. Nefunguje 40 procent veřejného osvětlení a v provozu je pouze třetina městských sanitek.
Populace v kdysi dvoumilionovém městě klesla na zhruba 700 tisíc lidí, a je tak nejnižší od roku 1910, kdy činila 466 tisíc obvyvatel.
