Praotec Čech dobře věděl, co dělá

Praotec Čech dobře věděl, co dělá

8. 2. 2015

Teď je lehce zavátá sněhem. Tyčí se pyšně jako dominanta Českého středohoří. Na parkovišti pod kopcem je spousta míst. Praotec Čech by měl radost. Vybral to dobře, celá česká kotlina je obehnána horami, až bude potopa světa, budeme jedni z posledních k evakuaci. Ale toho se snad nedožijí ani naše vnoučata.

Tak si to tedy zrekapitulujme podle hodinových ručiček: Na dvanácté začínají Jizerky, pak dominují Krkonoše, Orlické hory postupně přecházejí v Beskydy, ty zase v Jeseníky. Jihomoravácí nedají dopustit na jižní Karpaty a Dolnomoravský úval. A Vysočina? Ta je tam také, lechtá Šumavu. No a Krušné hory zase přecházejí v Jizerské. Dobře zvolil praotec Čech. Buďme rádi za ideální místo, kde žijeme, a pořád si nestěžujme. 

„Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp,“ tvrdili čeští obrozenci v 19. století a skutečně na jeho vrchol putovali v mohutných zástupech na vlastenecké slavnosti. Každý přece ví, že právě sem přivedl svůj kmen z pravlasti za řekou Vislou praotec Čech, aby mu sdělil, že tady už zůstanou. Moderní věda sice existenci praotce Čecha občas zpochybňuje, to však není důvod, proč se na Říp nevydat.

Magnetická hora

Říp je pozoruhodný nejen tvarem výrazně vystupujícím z polabské roviny, ale i silnou magnetickou anomálií, která vychyluje střelky kompasů v jeho okolí. Má to na svědomí titanomagnetit obsažený v hornině, z níž se skládá.

Říp se zrodil před přibližně 25 miliony let, kdy prožívala své divoké mládí i většina ostatních sopek Českého středohoří. Tvrzení, že jde o sopku, však není tak docela přesné. Je to dvojice ztuhlých lávových kanálů, které kdysi byly hluboko pod povrchem – a na úpatí je obklopuje suť z jejich rozpadlých vyšších partií. Do té pak vítr a voda ještě nanesly písek a spraš z okolí a vytvořily tak typický zvonovitý tvar "sopky".

To, co kdysi opravdu soptilo, tedy už dávno odnesla eroze. Pokud zdejší magma vůbec dorazilo až na povrch a neztuhlo ještě předtím, pak se to stalo v kráteru sopky, jejíž vrchol byl asi o kilometr výš, než je dnešní temeno kopce. Když o nějaký ten milion let později vulkanická činnost ustala, pustil se do práce déšť a vítr, aby postupně odnesly měkčí sopečné materiály: nejdřív prach, tuf, sopečné pumy a menší úlomky lávy, později celé lávové proudy. Nakonec zůstalo jen pevné jádro – téměř kolmé a vysoké těleso ztuhlého magmatu vyplňujícího někdejší přívodní kanál.

Říp převyšující okolní krajinu možná i o kilometr (dnes je to přibližně 200 metrů) tehdy musel vypadat opravdu majestátně, tím spíš, že vystupoval z ploché bažinaté krajiny. Pravěké Labe ho střídavě obtékalo z jedné nebo druhé strany, dokonce se možná se v některých obdobích i zrcadlil v hladině rozlehlého jezera.

Jak to bylo s praotcem

Nejstarší verze pověsti o příchodu kmene Čechů k Řípu je v Kosmově kronice, která vznikla někdy před rokem 1125. Je dost stručná a pro většinu vlastenců odchovaných Jiráskovými Starými pověstmi asi představuje značné zklamání.

„Když do těch pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoliv hledaje vhodných míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně, a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma řekami Ohří a Vltavou, prvá zřídil sídla...“

Jakýsi praotec Čech se tu sice vyskytuje také – jenže se nejmenuje Čech. Kosmas svou kroniku psal latinsky, takže mluví o muži jménem Bohemus. Tak ovšem starořímští autoři obecně nazývali příslušníky keltského kmene Bójů, podle nichž ostatně naše země nese jméno Bohemia. Kosmas latinské autory často cituje a skoro určitě tedy znal i vyprávění římského autora Tita Livia (59 př. n. l – 17 n. l.) o dvou galských bratrech, kteří vyrazili hledat novou zemi a stanuli u řeky Ogary pod horou Rif. Vidět v tom Ohři a Říp není tak těžké, ještě důležitější ale je, že Liviova kniha vznikla v době, kdy do příchodu Slovanů k nám ještě zbývalo více než 5 století.

To, že je Kosmova kronika vzdálenou ozvěnou pověstí, které se týkají dob dávno před příchodem Slovanů, naznačuje i jeho tvrzení, že země byla pustá. V časech příchodu Slovanů, tedy někdy v 5. stol. n. l., v Polabí prokazatelně žil germánský kmen Langobardů. A před nimi u nás byli rovněž germánští Markomané, kteří odtud vypudili Kelty. Nakolik se tyhle výměny obyvatelstva odehrávaly pokojným mísením nebo hrubým násilím, není jasné – ale nejspíš od každého něco. Nikdo z nově příchozích ale nenašel zemi zcela opuštěnou.

Ledacos naznačuje, že pokud se příběh muže, kterého známe jako praotec Čech, vůbec udál, tak se nejspíš týkal nějakého keltského náčelníka. Doopravdy keltské ale s největší pravděpodobností jsou i další "staré pověsti české". Jméno Krok je zřetelně keltského původu, jeho dcery nadané věšteckými a léčitelskými vlohami představují typické keltské vědmy, v keltských mýtech bychom mohli najít prvky pověstí o Přemyslovi, Bivojovi, Horymírovi a dalších...

 

Další články autora najdete na www.novakoviny.eu

naše tipy výlet
Autor: Redakce i60
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Byla jsem tam několikrát, naposledy v r. 2011 a byla jsem rodině vděčná, že mne tam vzali. Měla jsem štěstí, dostala jsem se poprvé i do rotundy a za "pajdu" do kasičky mi průvodce dovolil jeden snímek. Výhledy do kraje byly fantastické. Zažila jsem tam i několikrát pouť a taky něj. country festival dole pod Řípem, co bývalo parkoviště...a seskok parašutistů a vyhlídkový let z Roudnického letiště nad Říp... :-)
Alena Tollarová
Zdáli viditelný prs matky země. Je úplně jedno, jestli na něj vystoupal nějaký praotec. Vždyť báje a pověsti se tak krásně poslouchají. A nahoře létá otakárek fenyklový a voní mateřídouška. Tak kdo ještě váhá? Pro materialisty, buřty taky. A o pouti na sv. Jiří ještě leccos jiného ...
Soňa Prachfeldová
Milé a poučné - díky, také jsem nebyla na vrcholku, dilema - dominantou Středohoří nazývají Milešovku - hromovou horu - vlastně kolem dokola jsou Čechy obklopeny horami .
Eva Balúchová
Ještě nejsem rozhodnutá.Asi jo,je vás dost které bych chtěla poznat.
Jana Šenbergerová
Já byla jen v Roudnici a tam se mi líbilo. Evi, jedeš do Poděbrad? Tam bychom to mohli probrat.
Libuše Křapová
Evi, Jani, já jsem někde mezi vámi - zeměpisně. Na Řípu jsem ale byla, je tam krásně :-)
Eva Balúchová
Jani,z jižní Moravy taky dost daleko.Zajedem do Roudnice a odtud vyrazíme :-))
Jana Šenbergerová
Evi, z Roudnice je to sice jen 7 km, ale z Jeseníků o něco víc. Jak daleko je to od vás?
Eva Balúchová
Jani,přidám se k vám.Taky jsem na Řípu ještě nebyla.
Jana Šenbergerová
Vidím, že mám nejvyšší čas vydat se do české Mekky, ještě jsem tam nebyla, i když jsem ji z různých míst Českého Středohoří nejednou viděla. Dík za pěkné povídání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.