Černé zlato
Co ale neskrývá, jsou bohaté zásoby ropy a zemního plynu pod hladinou Kaspického moře, které činí z této země těžařskou velmoc a jsou hlavní příčinou ultra rychlého hospodářského růstu. V jeho důsledku rapidně vzrostla životní úroveň obyvatelstva, hlavně ve velkých městech, a těch, kteří pracují v dynamickém těžařském sektoru. Přesto zůstává řada lidí v periferních oblastech, jejichž života se skokový nárůst HDP a dalších hospodářských ukazatelů vůbec nedotkl.
Velké rezervy má středoasijská země v ekologii i v turistickém ruchu. Pobřeží Kaspického moře hyzdí staré těžební věže, nepoužívaná technika i ropná jezírka. Rostoucí ziskovost ropných polí dává ale naději, že i do této oblasti potečou adekvátní finanční prostředky.
Problémové soužití
Pro dobrodružné cestovatele je Ázerbájdžán zemí zaslíbenou. Nacházejí tu potřebnou dávku exotiky, bohatou historii i nádherné scenérie v horských oblastech. Masivnější návštěvnosti této pozoruhodné země brání hlavně již zmiňovaný Náhorní Karabach, který obývají křesťanští Arméni, pokoušející se tuto enklávu oficiálně odtrhnout z původně vytyčených hranic muslimského Ázerbájdžánu. V současné době je oblast pod vojenskou kontrolou Arménie. Vztahy s tímto západním sousedem jsou proto pochopitelně hluboko pod bodem mrazu, což potvrzuje i trasa nově stavěného ropovodu z Baku přes gruzínské Tbilisi a končící v tureckém přístavu Ceyhan u Středozemního moře. Arménii se ostentativně a s velkou oklikou vyhýbá, což v místním členitém reliéfu toto dílo značně prodražuje.
Kaviár & spol
Pohostinnost národů střední Asie je pověstná a nejinak je tomu i zde. Stejně pozitivně je proslulá místní národní kuchyně, využívající rozmanitost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření. Nejznámější pokrmy jsou ceněny na celém světě, například zde můžete narazit na národní varianty některých proslulých „východních“ pokrmů: plov (pilaf – rýžový pokrm s masem), šašliky z různých druhů masa včetně jeseteřího, dolma (masem či zeleninou plněné vinné listy) a sladké dezerty jako pachlava a šakerbura (plněné „rohlíčky“). Blízkost Kaspického moře zajišťuje dostatek rybího masa i delikatesního kaviáru.
Ruština frčí
Ačkoliv jazykem místních obyvatel je azeri, mluva velice blízká turečtině, perštině a arabštině, téměř všude se cizinec domluví rusky. To je pozůstatek nejen bývalého sovětského impéria, jehož jižní hranici Ázerbájdžán spoluvytvářel, ale také moderní trend, mladým znalost ruštiny otvírá širší možnost uplatnění.
Víte, že Ázerbájdžán
* má jen 9 milionů obyvatel, tedy méně než Česká republika?
* je zřejmě dědičnou republikou? Prezident Hejdar Alijev vládl zemi 10 let, po jeho smrti v roce 2003 převzal úřad syn Illham.
* měl do 7. století našeho letopočtu křesťanství jako oficiální náboženství?
Ochutnejte ázerbájdžánskou specialitu
BADIMJAN DOLMASI
* 400 g skopového masa
* 1 velká cibule
* 40 g rýže
* 4 malé lilky
* 80 g másla
* zelená petrželka
* kopr a koriandr
* 1 stroužek česneku
* pepř, sůl
Lilky očistíme, oblanšírujeme a podélně rozřízneme. Skopové maso pomeleme spolu s cibulí, česnekem, osolíme a opepříme. Maso za stálého míchání zprudka opečeme na másle a rozdělíme, aby se netvořily hrudky. Přidáme najemno posekané bylinky a rýži, promícháme a lilky naplníme. Vložíme do hlubokého hrnce, zalijeme troškou vody a pod pokličkou dusíme doměkka 25–30 minut. K hotovému pokrmu podáváme jogurt s česnekem.
(zdroj: www.azerbajdzanska-kuchyne.wz.cz)
