Jak se zrodily džínsy je jasné.
Proč se ale staly fenoménem?

Když přišla jedna spolužačka u nás v malém městě poprve v džínách, tak se menší děti válely smíchy, že má vpředu pánský příklopec, takže to módní hit napoprvé nebyl. Inu, nebyla to Praha. Já jsem si koupila pvní džíny značky Wild cat v Budějovicích v Tuzexu za bony, které jsem koupila od staré paní, co byla v nemocnici s mou maminkou, než zemřela. Paní měla sestru v Británii, ta jí posílala na přilepšenou libry, ale místo nich jí vypláceli bony. K ničemu jí nebyly, tak je prodávala. Wild cat tehdy stály 120 bonů. Nosila jsem je, dokud se mi totálně neprodřely. Bony už nebyly, u nás se nic podobného neprodávalo, tak jsem si dovezla nápodobu z NDR značky Wisent, ale byly s trochou příměsi uměliny, i když padly dobře.

Já to pamatuji a také jsem si na okraj nohavic našila zip. Bony jsem koupila od své kolegyně v zaměstnání, která je dostávala jako výživné z NSR, takže veksláků jsem si nemusela všímat. Ale je to opravdu fenomén. Jenže do divadla bych v riflích prostě nešla. Někam na festival do přírody ještě, ale do divadla NE. Vlastně ani nevím kolikáté rifle mám. Přehnaly se různé vlny ale díry jsem do nich úmyslně nedělala, na práci do zahrady či na štípání dřeva byly úžasné. Vydržely to, k čemu byly původně stvořeny. Myslím si, že hned tak brzy tento fenomén nevymizí a škoda to vůbec nebude.