Přišel z hospody a zapsal si: „Pitomec u kumpanie“. Tak se zrodil Švejk

Přišel z hospody a zapsal si: „Pitomec u kumpanie“. Tak se zrodil Švejk

29. 4. 2013

Jeho nejslavnější dílo patří k nejpřekládanějším a nejčtenějším knihám naší literatury. Velký český spisovatel, buřič, mystifikátor, záhadný člověk i anarchista – to byl Jaroslav Hašek, autor světoznámého hrdiny Josefa Švejka.

Satirický čtyřdílný román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války přinesl Haškovi posmrtně celosvětový úspěch i přesto, že své dílo nestihl dokončit. První díl románu s názvem V zázemí vyšel v roce 1921 a celá tetralogie si bere na mušku žalostné poměry v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku. Hlavního hrdinu představuje zdánlivě prostoduchý voják Josef Švejk, jemuž vtiskl nezaměnitelnou podobu svými ilustracemi Haškův přítel, malíř Josef Lada.

 

Postava Švejka údajně Haška napadla už v roce 1911, poté, co se vrátil večer z hospody. Pitomec u kumpanie napsal si Hašek tehdy na kus papíru. Jeho hrdina se tak poprvé objevil už v knize Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, která vyšla v roce 1912.

 

Často psal v lokálu u piva

Hašek se narodil v Praze v rodině profesora matematiky. Vyrůstal v chudých poměrech. Po nedokončeném studiu na gymnáziu, odkud byl vyloučen, se učil drogistou a poté vystudoval obchodní akademii. Nastoupil do banky Slavia, stabilní místo ale brzy opustil a začal se toulat po Čechách i Slovensku.

 

Haškova první cestopisná črta vyšla v Národních listech v roce 1901. Živil se psaním povídek, jež vznikaly často v některém z jeho oblíbených pražských lokálů. Před první světovou válkou vyšly knižně například povídky Trampoty pana Tenkráta (1912) nebo soubor Průvodčí cizinců (1913). Další knižní vydání některých z mnoha stovek povídek a textů se objevila až po jeho smrti (Fialový hrom, 1958; Moje zpověď, 1968). I dnes literární badatelé nacházejí dosud neznámé či nevydané Haškovy texty. Jako autor byl mimořádně plodný.

Počestné zaměstnání našel Hašek v roce 1909 na chvíli jako redaktor časopisu Svět zvířat, z něhož ale poté, co na jeho stránkách objevil nová zvířata, musel odejít. Ještě předtím se stačil oženit s dcerou štukatéra Jarmilou Mayerovou, od jejího otce dostal byt, brzy po narození syna Richarda v roce 1912 ale rodinu opustil. Pobýval pak u přátel a psal.

Založil Stranu mírného pokroku

Nezabýval se ovšem jen literární činností. V roce 1911 se svými přáteli založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, v níž zesměšňoval volební poměry a stranický boj. Předtím ho nakrátko zaujalo anarchistické hnutí – roce 1907 byl zatčen a pobyl měsíc ve vězení, protože se účastnil anarchistické demonstrace, kde fyzicky napadl policistu. Později se začal přiklánět spíše k myšlenkám socialismu.

Začátkem roku 1915, v časech první světové války, narukoval do armády a v září se ocitl v ruském zajetí. Vstoupil do československých legií, ale po četných sporech s jejich vedením se v roce 1918 přidal k Rudé armádě. Stal se členem bolševické strany, politickým pracovníkem a dotáhl to až na pomocníka velitele města Bugulma.

Dva roky po skončení války se Hašek vypravil zpět do Čech. Přivedl si s sebou i novou ženu Alexandru Lvovou (Šuru), aniž se ovšem předtím rozvedl. Po návratu do Prahy se vrátil k bohémskému stylu života. Přestěhoval se do Lipnice nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, kde v devětatřiceti letech, 3. ledna 1923, zemřel. V lipnickém domku, v němž na sklonku života pobýval, vznikla po jeho smrti pamětní expozice.

 

Žulový portrét, faktografie a audiokniha

 

K připomenutí Haškova díla vzniklo v poslední době hned několik uměleckých počinů. Sochař Radomír Dvořák se stal autorem právě dokončeného osmnáctitunového žulového portrétu Haška s názvem Hlava XXII pojmenovaného podle slavného protiválečného románu amerického spisovatele Josepha Hellera. Památník stojí nedaleko Lipnice nad Sázavou. Znalec Haškova díla, literární historik Radko Pytlík teď v dubnu vydal faktografickou knihu o Haškovi. A Pytlíkův syn, herec a zpěvák Vojtěch Dyk namluvil audioknihu Povídky o zvířatech, kterou Hašek napsal v období, kdy nemohl najít místo jako literát-humorista a stal se redaktorem časopisu Svět zvířat.

 

Žulový památník, faktografická publikace i audiokniha mají jedno společné – vznikly k nedožitým 130. narozeninán slavného literáta, které připadají na 30. dubna.

spisovatelé
Autor: editor editor
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Během svého pomaturitního studia jsem jezdívala mezinárodním vlakem Hungaria, který jezdil z Maďarska přes Československo do NDR. Při jedné své jízdě jsem byla velmi mile překvapena a patřičně hrdá, když jsem zjistila, že moje sousedka ve vlaku, Němka, si se zaujetím čte Osudy dobrého vojáka Švejka v německém překladu.
Věra Jelínková
Vzpomínám si, že jsem jela vlakem do Beskyd a v rukou jsem držela knihu - Osudy dobrého vojáka Švejka. A také si vzpomínám na to, co jsem usoudila. "Vždyť tu nic k smíchu není". Klauny v cirkuse pokládám za ty nejschopnější artisty i když ze sebe dělají "nešiky a hlupáky". A tak nevím, čemu se lidé smějí. Ale do cirkusu nechodím. Vadí mi i práskání biče.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

21%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%