Pozoruhodnou proměnu z pijáckého Casanovy do vážného a zodpovědného muže se smyslem pro rodinu prodělal nizozemský korunní princ Willem-Alexander (46). Dnes podporován a milován nizozemskou veřejností, stane se 30. dubna prvním mužem na nizozemském trůnu po 122 letech.
Ke své nadcházející roli nedávno prohlásil, že chce být "tradičním králem", ale nikoliv "otrokem protokolu". Na převzetí trůnu se připravoval přebíráním stále většího množství pravomocí od své matky, aby setřásl svoji dřívější pověst nezodpovědného floutka.
Následníkem se stal 30. dubna 1980, kdy jeho matka usedla na nizozemský trůn. Dnes je vnímán jako progresivnější a blíže k obyčejnému lidu, než jeho matka, a tak přispívá k modernímu image královského domu svými zahraničními návštěvami a internetovým blogem.
Princ se věnuje vodnímu hospodářství. Rozumí vojenské strategii a má zkušenosti s humanitární činností v Africe. Má pilotní zkoušky a příležitostně pilotuje stroje společnosti KLM a také letoun přepravující členy vládních delegací.
Zastává různé hodnosti v nizozemské armádě a často navštěvuje nizozemská válečná plavidla či letecké a armádní základny, například v Afghánistánu či v Somálsku.
Pivní princ, který šel do sebe
Willem-Alexander Claus George Ferdinand se narodil 27. dubna 1967 v Utrechtu jako nejstarší ze tří dětí. Studoval lyceum v Haagu a poté historii na Leidenské univerzitě, kterou dokončil v roce 1993. Sloužil v armádě. Zajímal se také o ekonomickou historii, právo a ekonomii.
Za studií si podle médií vysloužil pověst velkého milovníka večírků a problematického člena královského dvora, přezdívali mu "Princ Pils", podle značky jednoho piva, kterého dokázal konzumovat nebývalé množství. Ale po ukončení studií v roce 1993 šel do sebe – začal objíždět zemi a podnikat různé kroky, aby setřásl svoji neblahou pověst. Svoji náklonost k alkoholu od té doby úspěšně drží na uzdě.
V únoru 2002 se oženil s argentinskou kráskou neurozeného původu Máximou Zorreguietovou (narozena 1971). Sňatek vyvolal značné rozpaky, neboť nevěstin otec Jorgé byl v Argentině sedm let ministrem v době vojenské diktatury, během níž zmizelo v zemi beze stopy na 30 tisíc lidí. Nizozemské úřady mu nedovolily ani účast na svatbě. S manželkou má princ tři dcery.
Mezi princovy koníčky patří sport, zejména tenis, lyžování, golf a běh, v roce 1992 se zúčastnil Newyorského maratonu. Je členem mezinárodního olympijského výboru.
V prosinci 2011 se princ zúčastnil státního pohřbu bývalého českého prezidenta Václava Havla. V Praze byl již několikrát, poprvé v roce 1991. V roce 2004 se setkal s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou i primátorem Pavlem Bémem a přednášel o trvale udržitelném rozvoji vodních zdrojů na Univerzitě Karlově.
