O prudkém nárůstu civilizačních chorob toho bylo napsáno mnoho. Příčinu není třeba složitě hledat. Člověčí druh se vyvíjel možná 30 000 000 let. Až posledních 3000 let se začal náš životní styl pozvolna měnit. Ale posledních 100 let opravdu radikálně. Je samozřejmé, že fyzicky i psychicky je naše tělo za ty miliony let přizpůsobeno pro život v jeskyních. Utvořením jiného prostředí strádáme a život se nám jeví jako těžký, neradostný a nenaplněný. Přitom těžko dokážeme definovat pravou příčinu.
Jedním z důvodů nesouladu naší přirozenosti s prostředím je zacházení s časem. Stále více je nám čas na jednotlivé činnosti přidělován bez ohledu na naše biologické energetické časové rozložení.
Příkladem nesmyslného jednání je používání letního času.
Dopady na organismus
Nebudu zde hovořit o přenastavování milionů hodinek, o zmatcích v jízdních řádech a jiných technických problémech. Chtěl bych zmínit dopady na náš organizmus. Negativní působení mnozí až tak intenzívně nevnímají. Především proto, že na kvalitu spánku a naše neurotické stavy působí tolik faktorů, že už těžko odhalujeme všechny jejich příčiny.
Hůře se adaptujeme na jaře na letní čas, než při podzimním návratu do normálu. Adaptace trvá minimálně týden. Člověku je přirozené vstávat do světla. Když už se nám to na jaře začíná dařit a pozvedne to naši náladu, posun hodin nám to vezme. Velmi těžce se adaptují lidé se silnou provázaností s vnitřními biologickými hodinami, děti, u nichž se časově biologická synchronizace tvoří, nemocní a oslabení lidé (především neurologicky a psychicky). Ale nějakým způsobem se to projeví u každého. Počínaje neuvědomělým lehkým pocitem nervozity, nesoustředěním a nižší výkonností zdravého jedince, až po těžké deprese psychotiků. Během spánku je organismus v útlumu. Jedním z hlavních faktorů náběhu pracovního fungování orgánů je právě světlo. Čím je doba práce za tmy ráno delší, tím je to pro nás větší zátěž. Jako jízda se studeným motorem. Již od pravěku nás ráno startuje světlo a svěží ranní vzduch. Večer je to jiné. Jsme v pracovním režimu, který přetrvává dlouho po setmění.
Úspora energie?
Teď se dostávám k tomu hlavnímu. Jako důvod používání letního času se uvádí úspora elektrické energie. Kde však k této úspoře dochází? Pokud nesvítí slunce, je tma. I když si nastavíme na hodinkách poledne, bude tma stále stejná. V dnešní době jsou výrobní i obchodní prostory bez oken, osvětlené celodenně umělým světlem. Venkovní osvětlení se zapíná čidly bez ohledu na čas. Energetici také žádnou úsporu nezaznamenávají.
Proč ještě stále nejsme schopni tento hloupý přežitek zrušit?
