Ilustrační foto: pixabay.com

Taxistory: Průvodcem po Praze

4. 6. 2016

Můj příběh taxistory

Autor: Olga Štolbová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Čípová 9.6.2016 06:07

Olinko, jak ráda bych se nechala povozit po Praze v tvém taxíku. Jsi neskutečně milá a přátelská. Díky, že jsi a já mohla být v tvé blízkosti v Loučné.

Elena Valeriánová 7.6.2016 16:52

A mně nějak zvlhly oči. V tvém vyprávění je láska a krása.

Helena Votíková 5.6.2016 16:26

Při čtení něčeho moc pěkného mi občas naskočí "husí kůže" a začne škrábat v krku. A to se mi právě, Olinko, stalo při čtení tvého článku. Moc hezké počteníčko. Díky.

Jiří Hudeček 5.6.2016 08:34

Moc krásně napsáno, rád bych byl tou rodinkou. Libore po Karlově mostě se nesmí jezdit.

Eva Mužíková 4.6.2016 21:18

*****,jak jinak

Alena Várošová 4.6.2016 20:26

Olinko,obdivuji Vás a hlavně to ježdění vpo Praze.To jste musela mít nervy jako špagáty. 5*

Lenka Hudečková 4.6.2016 17:57

Hezký článek Oli, já teda taxíkem nejezdím, ale s Tebou bych se i ráda svezla :-) *****

Naděžda Špásová 4.6.2016 17:36

Olinko, pořád nemůžu uvěřit, že jsi dělala taxikářku. Takoví už dneska nejsou. Rodinka měla štěstí. *****

Libor Farský 4.6.2016 14:53

Olinko, postrádám tam Karlův most. Nebyl?

Jarmila Peerová 2.4.2013 19:33

Vůbec mě to Olinko nepřekvapuje,že jsi se té rodině tak věnovala.O Tvé lásce k Praze vím,že jí dobře znáš je také jisté a protože jsi velmi milá a přátelská,je mi to vše naprosto pochopitelné...Jen mohu litovat,že jsem nikdy na podobně přátelského taxikáře nenarazila...díky za vyprávění.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá