Senioři mají vysokou motivaci učit
se cizí jazyk, i když to jde o něco hůř

Dobrý den, i já přidám něco málo ze své jazykové zkušenosti Vystudovala jsem francouzštinu, ruštinu a mrtvý jazyk- latinu,nyní v důchodu se v pohodě samoučím španělsky, portuigalsky a ivrit.(novohrebrejština), a TROCHU CHORVATŠTINU.Všechno jde....přeji všem hodně zdaru Vladka

Za sebe můžu říct, že to považuji za velké štěstí, že jsem v minulém režimu vystudovala němčinu a praktický jazyk se naučila v NDR. Angličtinu jsem, kromě základů z dřívějška, přibrala až po čtyřicítce v 90. letech. Vůbec si nedovedu představit, že bych jezdila do zahraničí, byť třeba s CK s průvodcem na dovolenou, a tam se nedomluvila. Domluvit se ve světovém jazyce pro mě vždy znamenalo daleko hlubší poznání navštívené země a tamních lidí, navázání osobních přátelství, větší ochotu ze strany "domorodců" vůči mně. Je pravda, že asi patřím k lidem s určitým jazykovým nadaním, ale také jsem tomu sama hodně dala. A to dělám dodneška. Až přestanu pracovat, určitě budu chodit do nějakého cizojazyčného kurzu nebo společnosti.