Nejen Švýcaři a Norové, případně jiné bohaté národy, ale také Izraelci, Slovinci, Češi a Slováci předstihují Američany v penzijním zabezpečení. Vyplývá to poněkud překvapivě z žebříčku, který sestavila francouzská finanční společnost Natixis Global Asset Management a jenž hodnotí život penzistů ve 150 zemích světa. Nejlépe dopadlo Norsko, následuje Švýcarsko a Lucembursko. Česká republika je v pořadí, které zveřejnila americká televizní stanice CNN, sedmnáctá, Slovensko osmnácté a USA až devatenácté.
Experti této pařížské organizace žebříček sestavili na základě dvou desítek ukazatelů ze čtyř hlavních kategorií. Ty se týkaly zdravotní péče, hmotného blahobytu, kvality života a financí. Nikoli náhodou tak pořadí ovládla desítka severských a západoevropských zemí, které jsou proslulé kvalitou zdravotní péče a štědrými sociálními programy.
„Většina vyspělých zemí zápolí se stárnutím populace, prodlužováním očekávané délky života a klesající porodností,“ uvedla viceprezidentka Natixisu Tracey Flahertyová. Evropané podle ní v tomto ohledu odvádějí lepší práci než Američané, a to i díky dobré sociální síti. Například Švédsko poskytuje penze všem lidem, kteří tam mají trvalý pobyt.
USA: špatná dostupnost péče
Pořadí na žebříčku lze vysvětlit i kombinací hodnotících kritérií. Kupříkladu pořadí ve zdravotní péči vznikalo z ohodnocení čtyř faktorů: z celkových výdajů na zdravotnictví, výdajů z vlastní kapsy, dostupnosti lékařů i zdravotní péče a očekávané délky života. Američané sice za zdraví utrácejí ze všech nejvíce, ale v dostupnosti péče skončili až na 23. příčce. Tuto kategorii vyhrálo Rakousko, které ale celkově skončilo až páté.
Američtí penzisté nezabodovali ani s kvalitou života, uškodilo jim totiž znečištění životního prostředí. V kategorii, do které hodnotitelé započítávali pocity štěstí a kvalitu klimatu, si nejlépe vedlo Švýcarsko s nejpřísnější kontrolou znečišťování přírody.
Státním penzím hrozí kolaps
Američtí důchodci sice mají jedny z nejvyšších příjmů na světě, v žebříčku jim ale velmi uškodila sociální nerovnost v populaci. Nejbohatší desetina obyvatel totiž disponuje 75 procenty bohatství, Spojené státy se tak v kategorii blahobytu propadly až na 38. příčku. Pokud jde o finance, nejistotu ohledně další životaschopnosti programů sociální zabezpečení a individuální schopnosti nastřádat si dost peněz na penzi odsunuly USA až na 28. příčku.
Podle Flahertyové by se americké penzijní pojištění mohlo v příštích letech zhroutit, pokud se nezmění jeho struktura. Stále více pracujících lidí se totiž chystá dát přednost individuálním úsporám před doživotní penzí. Středisko pro penzijní výzkum při vysoké škole v Bostonu nedávno varovalo, že asi 53 procent amerických pracujících starších 30 let není na důchod připraveno. „Skutečně tu hrozí krize,“ dodala Flahertyová.
