Malý velký muž Karel Kryl

Díky za hezký článek. Výstava byla emotivní, vděk patří především Národnímu archivu, který poskytl pozůstalost po K. Krylovi, získanou darem od Marlene Kryl a převezenou kamionem z Pasova do Prahy v roce 2021. Předpokládá se zpřístupnění veřejnosti v roce 2030. Skvělou stejnojmennou publikaci zpracovali Jakub Šlouf, Jiří Křesťan a Miroslav Šepták z Národního archivu a Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Pro mou generaci je Karel Kryl ikonou. Setkala jsem se s ním dvakrát, často si pouštím záznam koncertu ve Zlíně v roce 1990, na kterém jsem byla. V roce 2019 byl K.K. na festivalu Mene Tekel oceněn jako Rytíř české kultury i.m. Cenu převzal jeho bratr Jan. Krylovy písničky zajímavě interpretuje kapela MISSA a nádherně zpívá Viki Olejárová.

Pro paní Chaloupkovou Kryl byl v mnoha věcech naivní snílek, který neuměl přijmout realitu, že ani v kapitalismu není vše růžové zvláště po 40 letech komunistického marasmu.

Danielo, moc pěkný, zajímavý článek. Když přišli Rusové a spol., bylo mi 14. Karla Kryla si tedy dobře pamatuju. Jeho písničky mám ráda, hodně jejich textů umím nazpaměť.

Další krásný článek. Karla Kryla a jeho zklamání naprosto chápu. Vzpomeňte počáteční nápisy v rakouských obchodech "Češi prosíme nekraďte!", vždyť to je velmi podařená devastace národa za předchozího režimu. On nebyl permanentně naštvaný. Každý jsme se přece styděli, vidouce tento nápis v rakouském obchodě, a já jsem kupříkladu nevstoupil vůbec dovnitř, jak jsem se styděl. Hledat viníka tohoto marasmu je marné? Vinni jsme přece byli všichni, protože jsme více či méně s tímto režimem kolaborovali. Takže Bohu díky za Karla Kryla, protože patří k oněm osobnostem, které nás vedou k zamšlení a nastavují nám všem zrcadlo.

Pro paní O. Š. 8:55 - Karel Kryl nebyl PERMANENTNĚ NESPOKOJENÝ, byl nešťastný a zoufalý z toho, kam se naše budoucnost ubírá. Bohužel, jeho slova došla naplnění. Všem ostatním moc děkuji za krásné komentáře, osobní vzpomínky i hodnocení. Také je mi velmi líto, že výstava není stálá nebo alespoň putovní. Paní Přibová, zkuste se obrátit na Muzeum Praha, těch publikací o výstavě tam měli dost. Je velice kvalitně zpracovaná a obsahuje vše, co bylo vystaveno.

...čtu a mám husí kůži... ty jeho texty, ty mám v sobě hodně hluboko...

To jste nám se sestrou připomněla dětství. Taky jsme měly na magnetofonových páskách nahráno celého Kryla. Taky jsme brečely na Kubišovou, na Hegerovou jsme chodily, ty dvě byly náš adrenalin. Nedovedu si představit, že by nás za písničky Kryla, kterého jsme svého času pouštěly celý den, vyslýchali. Mě se líbila tenkrát věta v písni" tak vás tu máme bratři, vnuci Stalinovi...dnes ne, tak jako včera, dnes už bez šeříků...Dnes od něj nejraději poslouchám Lilii. Není politická. Moc děkuji za článek.

Danielo, moc hezky napsaný článek. Děkuji. Teď mi mrzí, že jsem výstavu neviděla.

Měla jsem to štěstí, že jsem na zmiňovaném koncertě byla. Kolikrát si na pana Kryla vzpomenu jak by asi glosoval současnou situaci.

První písně Karla Kryla se mi díky textům líbily už za Pražského jara. Tehdy jsme měly jeho LP Bratříčku, zavírej vrátka. Než emigroval, stačil tu natočit ještě jednu desku, ale ta už oficiálně nevyšla a začala se šířit jako samizdat. Právě tak i třetí LP, z NSR. Tu tajně dovezla sestra jedné dívky z fakulty, která byla legálně vdaná v Německu a desku provezla v obalu od nějaké vážné hudby. Měly jsme všechno přehrané na magnetofonové pásky. Začátkem 80. let, ještě v ČB, jsem seznámila s Krylovými písničkami svého souseda, podstatně mladšího než já, který Kryla vůbec neznal. Byl nadšen. Před nějakým rokem jsme byly s Marcelou u Krylova hrobu na břevnovském hřbitově za klášterem. Musím říct, že mi bylo tak divně smutno.