Malý velký muž Karel Kryl

Další krásný článek. Karla Kryla a jeho zklamání naprosto chápu. Vzpomeňte počáteční nápisy v rakouských obchodech "Češi prosíme nekraďte!", vždyť to je velmi podařená devastace národa za předchozího režimu. On nebyl permanentně naštvaný. Každý jsme se přece styděli, vidouce tento nápis v rakouském obchodě, a já jsem kupříkladu nevstoupil vůbec dovnitř, jak jsem se styděl. Hledat viníka tohoto marasmu je marné? Vinni jsme přece byli všichni, protože jsme více či méně s tímto režimem kolaborovali. Takže Bohu díky za Karla Kryla, protože patří k oněm osobnostem, které nás vedou k zamšlení a nastavují nám všem zrcadlo.

Pro paní O. Š. 8:55 - Karel Kryl nebyl PERMANENTNĚ NESPOKOJENÝ, byl nešťastný a zoufalý z toho, kam se naše budoucnost ubírá. Bohužel, jeho slova došla naplnění. Všem ostatním moc děkuji za krásné komentáře, osobní vzpomínky i hodnocení. Také je mi velmi líto, že výstava není stálá nebo alespoň putovní. Paní Přibová, zkuste se obrátit na Muzeum Praha, těch publikací o výstavě tam měli dost. Je velice kvalitně zpracovaná a obsahuje vše, co bylo vystaveno.

...čtu a mám husí kůži... ty jeho texty, ty mám v sobě hodně hluboko...

To jste nám se sestrou připomněla dětství. Taky jsme měly na magnetofonových páskách nahráno celého Kryla. Taky jsme brečely na Kubišovou, na Hegerovou jsme chodily, ty dvě byly náš adrenalin. Nedovedu si představit, že by nás za písničky Kryla, kterého jsme svého času pouštěly celý den, vyslýchali. Mě se líbila tenkrát věta v písni" tak vás tu máme bratři, vnuci Stalinovi...dnes ne, tak jako včera, dnes už bez šeříků...Dnes od něj nejraději poslouchám Lilii. Není politická. Moc děkuji za článek.

Danielo, moc hezky napsaný článek. Děkuji. Teď mi mrzí, že jsem výstavu neviděla.

Měla jsem to štěstí, že jsem na zmiňovaném koncertě byla. Kolikrát si na pana Kryla vzpomenu jak by asi glosoval současnou situaci.

První písně Karla Kryla se mi díky textům líbily už za Pražského jara. Tehdy jsme měly jeho LP Bratříčku, zavírej vrátka. Než emigroval, stačil tu natočit ještě jednu desku, ale ta už oficiálně nevyšla a začala se šířit jako samizdat. Právě tak i třetí LP, z NSR. Tu tajně dovezla sestra jedné dívky z fakulty, která byla legálně vdaná v Německu a desku provezla v obalu od nějaké vážné hudby. Měly jsme všechno přehrané na magnetofonové pásky. Začátkem 80. let, ještě v ČB, jsem seznámila s Krylovými písničkami svého souseda, podstatně mladšího než já, který Kryla vůbec neznal. Byl nadšen. Před nějakým rokem jsme byly s Marcelou u Krylova hrobu na břevnovském hřbitově za klášterem. Musím říct, že mi bylo tak divně smutno.

Díky za hezký článek a fotky. Karla Kryla jsem měla moc ráda, všechny jeho texty znám nazpaměť. Něco jsem i brnkala na kytaru a zpívala. Samozřejmě v "uzavřené" společnosti. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem se mohla zúčastnit koncertu KK v prosinci 1989 (byla jsem zrovna v šestinedělí). Podepsal mně knížku a prohodili jsme pár slov. Je to nezapomenutelný zážitek.

Děkuji za článek. Škoda, že výstava není putovní. Myslím, že i v jiných městech by měla velký úspěch. :-)

Karel Kryl byl úžasný člověk. Věčná škoda, že zemřel tak brzy. Paradoxně jsem si na něj vzpomněl v Římě, když jsem stál před Altare della Patria - Oltářem vlasti u památníku Viktora Emmanuela II. Je tam i hrob neznámého vojína, kam chodí i italští představitelé během státních svátků. Stál jsem tam a hlavou mi proběhla Krylova Píseň neznámého vojína. A já jsem si jí tam v duchu přezpíval.