Tahle země není jenom pro mladý
Děkuji osudu za prožité dny
20. 4. 2025Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za chvíli bude tma a další den je za námi. Za pár dnů to bude rok, co navždy odešel můj Jiří. Můj princ. Vlastně nikdy nebyl můj, byl manželem jiné ženy, ale co nás k sobě poutalo, mi už nikdo nikdy nevezme.
Zpět na homepage Zpět na článek
Můj první dětský výlet
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v nejútlejším dětství, a to tím nejzajímavějším způsobem.
Já debáb dýbu!
Už těžko si vzpomínám, že jsem byl někdy v deseti nebo jedenácti letech nachlazený a chtěl jsem jít ven (to jsem chtěl vždycky). Ale naši byli proti:
Takový malý rodinný propletenec
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší protektorát. A taky se svou bandou dělali strašné voloviny.
Jak jsem nalezla důvěru v naši policii
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé zkušenosti. Dokonce jsem se ocitla v hledáčku policie tajné, a byla několikrát předvolaná k výslechu.
Jak jsem ztratila svou malou sestřičku
Neděste se, nepřišla jsem o ni... i když stát se to nakonec i mohlo. K stáru se člověku vybavují…
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Asi nebudete překvapeni, když tématem vědomostního kvízu tohoto týdne budou "Velikonoční zvyky a tradice."
