Kvetly už za dinosaurů ...

Magnolie se mi moc líbí a mám ji před domem. Darovala mi ji kamarádka a měla asi 30 cm. Dnes je to veliký strom. Je jich více druhů, já mám tu růžovou, jen škoda, že brzy opadne. To pak zametám, padá to i k sousedům a tak i u nich. Ale za tu krásu mi to nevadí.

Květy magnolií jsou nádherné. Každým rokem propadám jejich kráse, která je bohužel krátkodobá. Stačí týden a pod magnolií jsou jen opuštěné jednotlivé okvětní plátky a kouzlo květenství je pryč, ale zůstává prapůvodní dar přírody se svými cykly a okouzlujícím názvem Archaeanthus - první květina. Paní Ivo, děkuji za zajímavý článek.

Musím říct, že jako dlouholetý velkoměstský člověk mám mezery i ve znalosti poupat magnolie. Teď jsem tady před pár dny nafotila v týnském sídlišti poupata a tvrdila jsem, že to je magnolie, zatímco moje němčinářky mě ujišťovaly, že je to kaštan. No, dnes už vidím, že vyrašené lístky patří kaštanu. Budu muset chodit s atlasem. Děkuji.

Děkuji, Jani, za komentář. Prvomájové průvody jsem měla ráda jako školák, ve výtvarce vyrobená mávátka ... Na zdrávce to bylo horší, v den volna povinně ráno odjezd do jiného města a nezávisle na počasí procházet kolem tribuny, kdy jsme měly na sobě jen uniformu zdr. sestřičky /ev. svetr či dokonce kabát v ruce/ a zpívat budovatelské písně, k čemuž nás nutil politicky angažovaný fyzikář, latinář atd. - uměl a dlp. učil všechno, byl původně kněz /!/ a jeho hlas zněl celým náměstím, pro nás ostuda, pro jiné pobavení, pro tribunu zážitek :-D

Ivo, moc hezké a zajímavé. Magnólii mám spojenou s 1. májem. Bylo to jakési první poselství opravdového jara. Ano, a nestydím se za to: šli jsme v průvodu, užívali jsme si to. Ten politický kontext šel mimo nás. Teď je příroda jaksi zrychlená. Magnólie rozkvete začátkem dubna - a za dva dny květy opadnou :-(.