Mezi námi chlapy

Já jsem se skoro nikdy nepral, přestože jsem byl fyzicky silný. Ale v druhé třídě jsem zmlátil daleko vyššího a silnějšího spolužáka. Holky mi fandily a po mém vítězství mi Evička dala pusu a že od té chvíle jsem její frajer. Bylo mi sedm.

Řekl jste to chlapečkovi moc dobře. Dnes je to samá "ohleduplnost" na všechny strany, jenže z toho těží jenom ti "grázlíci".

:-) Dneska bude asi v tomhle punktu každá dobrá rada drahá, ale za našeho mládí byla fyzická zdatnost do jisté míry prestiž, zápas, rvačky byly sokolsky cvičené, střílet z praku a házet šutrem se muselo taky trochu umět, v prohnilém kolektivismu se pěstoval jistý respekt; dneska půjde asi o brzké nošení střelné zbraně... :-) :-)

Dobře jste mu to řekl. Tak je to správné, tak to má být.

Přesně tohohle jsem řekla synovi, když byl v první třídě a říkal, že je na něj jeden spolužák hnusnej, tak když jsem mu povolila, že se může prát v sebeobraně, tak kluka chytil pod krkem a pak už měl celou školu pokoj...

Tak to já jsem se jednou poprala. Asi v sedmé třídě. Jeden kluk, trochu menší než já, si poskládal z papíru pistoli a pořád na mě střílel. A nedal pokoj. Tak jsem ho prostě zaklekla, nabouchala mu pěstí do zad, rozdrbala mu pistolku a byl klid. ☼

Mezi chlapama je tohle důležité...

To by mě docela zajímalo, jestli bych se prala, kdybych byla kluk. Už to nezjistím a mohu jen řešit či prát, nebo neprat.

Důležitý chlapský rozhovor

Teda, to je velmi výstižné!