Itálie - poněkud nostalgické a době poplatné vzpomínání

Moc hezký napsáno. Mám procestovaný sever Itálie, ale od Říma na jih jsem nebyl. V Miláně jsem byl na střeše toho jejich chrámu. Pasáž Emanuela - nevím kterého je působivá. Na exkurzi do La Scaly jsem nešel a raději si dál kafe v prý legendární kavárně hned na začátku pasáže. Zajímavý je i hrad...snad Sforziů...Vlastně poprvé jsem tam byl ve Florencii a Římě a taky koukal jako post-socialistický puk...Přeji pohodové cestování...

Itálie je krásná, ale já bych tam žít nechtěla... Jeví se mi tam život příliš rušný. Byla jsem tam celkem čtyřikrát, vždy s cestovkou. Poprvé v roce 1992 (něco málo jsem napsala v článku Florencie - první dovolená po "listopadové revoluci") pak ještě dvakrát, kdy hlavním cílem cesty byl Řím a okolí. Poslední cesta do Itálie byla v roce 2019 a směřovala do San Giovanni Rotondo. To byl pro mne nejkrásnější zážitek ze všech mých cest po Itálii.

V Itálii jsem byla několikrát, nejvíc se mi líbila Sicilie, Kalábrie a Liparské ostrovy. A italská zmrzlina je nejlepší v celé EU. I když jí konkuruje ta chorvatská.

Tak něco podobného jsme s mužem prožili, když jsme jeli za jeho babičkou do západního Německa. První večer jsme prožili v Norimberku a z toho, co jsme tam viděli, jsem dostala šok - rozbolela mě hlava jak střep. Protože jsme jeli na "pozvání", dostali jsme u nás 12 DM, jinak nic. Byli jsme odkázáni na příbuzné. Všichni ale měli radost, že nás po čase vidí a chovali se k nám velice dobře.

Hezké vyprávění, v Itálii jsem byla několikrát u moře a několikrát na poznávacím zájezdu. Je krásná,, plná nádherných památek, kouzelné přírody a milých lidí. Nikdy nezapomenu na úžasný dojem z první návštěvy Benátek hned po revoluci. Byla jsem v nich ještě vícekrát, ale posezení u vína v kavárně s výhledem na gondoly na kanále nemá konkurenci. Alespoň pro mne.

Moc milé vyprávění o naprosto strašné době♥ Technické vymoženosti v hotelových koupelnách mě ale občas dostanou i dnes. Nejhorší to bylo v Japonsku, kde jsem na si WC ovladačem postupně pustila zpěv ptáků, vyhřívání prkýnka, bidet a podobné blbiny, jen to splachování ne a ne najít. Trápila jsem se s tím asi 20 minut :-)

Moc hezké vzpomínky na Itálii. I my rádi vzpomínáme. Byli jsme tam až po revoluci. 2x v Dolomitech, 2x u moře v Kaorle, 1x v Benátkách, 2 x jsme vyráželi z přístavu Liverno na Korsiku a Sardinii a zakončil jsme to vloni v Toskánsku. Itálie je nezapomenutelná.

Byla jsem v Itálii jen párkrát a přesto jsem si ji oblíbila. A italština se mi taky moc líbí. Umím i pár základních slov a frází. Pěkně jste tu dobu popsala. Díky. :-)

Znám jak Benátky, tak Florencii, Terst, ale hlavně Řím. Když jsem ženě po týdnu v Římě řekl, že bych tam dokázal žít, tak se skoro urazila. Je prostě úžasný. Památky, lidé, kavárny. Když jsme se ženou kdysi odjížděli autem z Benátek, vzpomněl jsem si na závěr Máchových Cikánů a neodpustil jsem si ještě před odjezdem z parkoviště hlasité zvolání - Ó Venezia! Venezia! Dobrou noc!. Žena z toho měla srandu.

Moc hezky napsané. Ta doba z toho geniálně leze...Díky, pobavila jsem se.... a popisovanou lampu jsem taky nikdy neviděla!