Když se začaly nosit minisukně

Éru minisukní jsem taky zažila a prožila. Vzpomínám na spolužačku ze střední, která byla malá, snad jen kolem 150 cm. Ale byla šikovná a ty mini si sama šila. A vždycky s námi řešila: holky mám si té látky koupit 30 nebo 40 cm? (!!!) Jo, kdeže loňské sněhy jsou....

Mini jsem měla v tanečních - to byly pidi šaty :-)

Tak se mi při čtení článku vybavila vzpomínka: délku mých minisukní vždy musel schválit otec - já si oblékla vytouženou sukni nebo šaty, předstoupila před tátu, který si četl na gauči noviny, ten je na pár vteřin odložil, kouknul na mě a vyřkl ortel: a) v tomhle nevytáhneš paty z domu, nebo za b) no, dobře. Pak už jsem věděla, že délka musí být nejméně k palci natažené ruky podél těla, takže další schvalování probíhalo bez problémů.

Dobře jsem se strefila do etapy minisukní. V pubertě jsem byla hubená a měla nohy jako tyčky do plotu. Asi v 18 letech jsem začala nosit minisukně a tím i u mě došlo k proměně. Mini jsem nosila asi do 26 let.

No jéje, minisukně a minišaty. Byla jsem hubená jako lunt, to byly časy :)

Taky jsem si dobu minisukní užila. I šaty do tanečních měly tuto délku. Moji první a nejoblíbenější minisukni mi upletla moje moderní babička na pletacím stroji. Rodiče z ní tolik nadšení nebyli. :-)

Věra Ježková napsala přesně to, co jsem chtěla napsat i já :-)

Minisukně byly fajn. Nosily se v době, kdy jsem si je mohla dovolit. Když přestaly být moderní, ochotně jsem přešla na delší. Taky dobrý.

Díky za krásný nostalgický článek (kresba mi zvlhčila oko, tedy obě ;-) ). Celoživotně jsem více sukňová a šatová, takže mini byly, ač v mladším věku. Byly/i jsme jiná generace. Nám se líbilo, že po nás hoši hází očkem, jim se líbily naše reakce. O tom bylo tehdy seznamování, oťukávání a vzájemné poznávání. Dnešní generace je mi líto. Dívky v harémových kalhotách, nevzhledných mikinách, bagančatech místo střevíčků, v sukni nebo šatech vídám málokterou. Přitom jsou tak hezké ... O desítkách typů pohlaví, mužích v sukních, s kabelkami apod. už ani nemluvě ... Vzpomenou si někteří, jakou aféru kdysi vyvolalo, když si Jiří Korn nechal své blonďaté vlásky nakadeřit trvalou ... :-))? To byly časy ....

Tak ani mě se minisukně nevyhnuly a nosila jsem je docela ráda. Štíhlá jsem sice nebyla nikdy, ale délku sukně v tehdejší době jsem si mohla dovolit. Samozřejmě maminka nám je nechala šít delší, ale jen co jsem zašla za roh, sukně se podkasala - pod halenkou to nebylo vidět.