Konečně pořádná výstava: FRANTA v Jízdárně Pražského hradu dokázal, že věk je jen číslo
František Mertl alias FRANTA. FOTO: Hana Connor

Konečně pořádná výstava: FRANTA v Jízdárně Pražského hradu dokázal, že věk je jen číslo

19. 3. 2025

V neděli 16. března oslavil neuvěřitelné devadesáté páté narozeniny malíř a sochař FRANTA, vlastním jménem František Mertl (1930). V Jízdárně Pražského hradu jsou až do poloviny června 2025 k vidění jeho obrazy, kresby, sochy a grafiky za posledních sedmdesát let.

Tato jedinečná retrospektivní výstava probíhá v Jízdárně pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla, který už v roce 2023 umělce ocenil medailí Za zásluhy.

 01-Uvodni-foto-Velkova20250315-144029.jpg

 

Vystavená díla jsou zapůjčena nejen od samotného autora, ale i z českých a francouzských galerií a soukromých sbírek. V krásném, přehledném a vzdušném prostoru kurátor Rado Ištok z Národní galerie v Praze řadí díla chronologicky v okruzích, které se vztahují k jednotlivým dekádám umělcovy tvorby. Zvláštní postavení zde mají obrazy tematicky zaměřené na odsouzení války a násilí. Výstava je citlivě doplněna texty nejen o autorovi, ale u vybraných děl jsou též uváděny podrobnější informace, které je zasazují do kontextu doby, ve které vznikala.

František Mertl se narodil v Třebíči. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Miloslava Holého. K jeho spolužákům patřili malíři Bedřich Dlouhý, Jiří Valenta a Theodor Pištěk, ze sochařů to byli Jan Koblasa a Karel Nepraš.

František Mertl od mládí miloval jízdu na kole a na výstavě jsou dva obrazy s cyklistickou tématikou. „Na kole jsem začal, když mi bylo 8 let, a byla to moje vášeň. Jako mladík jsem závodil, ale moje sportovní kariéra nebyla dlouhá, protože jsem se v sedmnácti letech vážně zranil a rodiče mi pak kolo zakázali. Později, hlavně ve Francii, jsem najezdil tisíce kilometrů a přestal jsem až v devadesáti. Šedesát let skoro deset tisíc kilometrů ročně.“

03-franta-cyklisti-20250315-144411.jpg 04-franta-cyklisti-20250315-155910.jpg

Cyklisti, 1955                                                         Cyklista, 2012

Kvůli své známosti s Francouzkou Jacqueline Sussan se Mertl v tehdejším Československu dostal do hledáčku StB. V roce 1958 se mu podařilo emigrovat z východního Berlína na Západ, kde byl internován v utečeneckých táborech v Berlíně a Norimberku. Tyto zkušenosti se promítly do jeho celoživotního soucitu s jinými lidmi na útěku.

 05-franta-bezenci-20250315-144519.jpg 06-franta-utek-20250315-154437.jpg

Běženci, 1959                    Útěk, 2022

Později se František Mertl dostal z Německa do Francie, kde se usadil v Nice a posléze v městečku Vence, v němž žije do dnes. Ve Francii se v roce 1959 se Jacqueline oženil a kvůli snazší výslovnosti začal používat jméno FRANTA. Do jeho tvorby se promítlo okouzlení Středomořím a poválečnou figurativní malbou Pabla Picassa, který žil v Cannes a nedalekém Mougins. Ve svých obrazech z počátku 60. let zachycuje Franta expresivně laděné lidské postavy, které začíná v druhé polovině 60. let postupně deformovat. V obrazech stoupá existenciální napětí a rozervanost figur. 

07-franta-konec-a-kone-20250315-145301.jpg 

Konec, 1964                                     Koně, 1962

08-franta-plaz-20250315-144844.jpg 09-franta-velky-akt-20250315-145525.jpg

Pláž, 1960                                                Velký akt, 1966

Od začátku 70. let vytváří černé uhelné a tušové kresby, nejen jako přípravu k malbě, ale i jako médium pro vlastní umělecké vyjádření.

10-franta-setkani-a-okovy-tus-20250315-150439.jpg

Setkání, tuš, 1980                       Okovy, tuš, 1981

Spolu s tušovou kresbou je nedílnou součástí Frantovy tvorby sochařství. Na výstavě je několik jeho bronzových soch.

 11-franta-velka-stojici-zena-20250315-151704.jpg 12-franta-osmy-den-20250315-153627.jpg

Velká stojící žena, bronz, 1988 a Osmý den, bronz, 1993, v pozadí studie k Osmému dni, 1992

V 80. letech během svých zahraničních cest Franta objevoval a zobrazoval život v subsaharské Africe nebo, pobouřen rasismem, ukazoval tvrdý život v převážně afroamerických částech New Yorku. Odtud vydává svědectví i o životě lidí bez domova na ulicích a na vrakovištích.

13-franta-porada-20250315-152457.jpg 14-franta-step-20250315-152852.jpg

Porada, 1989                                                 Step,  1989 - 1990       

15-franta-vrakoviste-a-skladiste-20250315-153046.jpg

Vrakoviště, 1992                             Skladiště 58, 1993

Pod vlivem válek a genocid v Jugoslávii, Čečensku a Rwandě se v 90. letech navracel k zobrazování motivů utrápených těl. Výsledkem byl triptych Svědectví.

16-franta-studie-svedectvi-20250315-153211.jpg 

Studie ke Svědectví, 1993 – 1994

Na začátku nového tisíciletí Frantou otřásly teroristické útoky z 11. září 2001 v USA a o deset let později havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima. V jeho díle se stále objevuje i úzkost z násilí v podobě války. Opakujícím se tématem je uprchlictví, které se prolíná celou jeho tvorbou. „Exil je téma univerzální a týká se lidstva obecně,“ říká.  

 17-franta-11.-zari20250315-154321.jpg 18-franta-fukusima-20250315-154237.jpg

11. září, 2001                           Fukušima, 2012 a Studie k Fukušimě, 2012

19-franta-vyjednavani-20250315-154720.jpg

Vyjednávání, 2022

Frantova díla je možno najít v šedesáti významných veřejných sbírkách po celém světě. Jeho tvorba byla veřejnosti v průběhu desetiletí představena na více než 150 samostatných výstavách. Z toho asi třicet proběhlo ve francouzských muzeích a další v USA, Japonsku, Německu, Belgii. Ačkoliv je Franta známější více v zahraničí než u nás, proběhlo několik výstav i v Česku. Přiznám se ale, že mi bohužel až dosud jeho dílo unikalo.

Pokud výstavu v hradní Jízdárně nestihnete navštívit, nezoufejte. V roce 2014 byla ve Frantově rodné Třebíči otevřena stálá expozice jeho děl, jejíž základ tvoří umělcův velkorysý dar. Mimo to je v České republice Franta zastoupen i např. v Praze ve sbírkách Národní galerie a v Českém muzeu výtvarných umění, dále v Moravské galerii v Brně či v Muzeu města Brna na Špilberku.

Foto Hana Connor, kurátor Rado Ištok a FRANTA.jpg

FRANTA a kurátor výstavy Rado Ištok. FOTO: Hanna Connor

 

 

Všechny fotografie Alena Velková, pokud není uvedeno jinak

Zdroje:

www.hrad.cz
wikipedie
www.novinky.cz, 21. 3. 2023
www.idnes.cz, 15. února 2025
Rado Ištok, texty z výstavy 

 

 

 

 

kultura osobnosti výstavy
Hodnocení:
(5.3 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Už jsem pokukovala, určitě navštívím..
Blanka Lazarová
Děkuji za seznámení se zajímavým umělcem a jeho dílem. Obdivuhodné ...
Martina Růžičková
Díky za informace o umělci a fotografickou pozvánku na jeho výstavu. Určitě se na ni chystám.
Jan Zelenka
Neznám tohoto umělce. Ale podle vložených fotek je znát, že jeho tvorba neustrnula na jednom výrazu, ale měla určitý vývoj. Je originální.
Jana Šenbergerová
Před lety jsme měli v Třebíči rodinný sraz. Při této příležitosti jsme obohatili své vlastivědné znalosti také návštěvou Národního domu na náměstí, kde jsme navštívili expozici Franta a tak se seznámili s tímto umělcem a jeho tvorbou i životem ve Francii. Přeji mu veselejší život, než jaký zachycuje ve své tvorbě.
Michaela Přibová
Aleno, díky. To je zajímavý článek. Na výstavu se podívám.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Tématem vědomostního kvízu tohoto týdne bude "Jaro". Otestujeme vás nejen ze znalostí jarních rostlin, ale i různých pranostik a vůbec "poslů jara".

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%