Dopis nenarozenému dítěti
Ilustrační foto: Freepik

Dopis nenarozenému dítěti

17. 3. 2025

Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo to všechno tak rychlé. Přišel jsi v nesprávný čas. Vzpamatovávala jsem se z těžkého období a byla jsem nesmírně zranitelná, bolavá.

Dceři byly tři roky a já se vracela do práce a vlastně do života. Tři roky jeden den jako druhý: domácnost, výchova, samota.

První měsíce v práci jako sekretářka. Konečně první dovolená. Nebylo ani kam, neměla jsem chalupu ani chatu. Peněz bylo málo. Rozhodly jsem se se sestrou jet na vandr. My dvě, dcera a synovec. Ani stan jsme neměly. Třeba na Zvíkov. První den jsme hledaly kam ulehnout. Cestou nás zastavili mladíci a ukázali, kde spí. U vody, nebe nad hlavou, šumění větví kolem, ticho a klid.

Návrat byl společný. Ty ses zrodil v přírodě, u lesa, u vody.

Jenže chyběl pevný vztah a rozhodnutí spolu začít žít, nejen pobýt spolu na dovolené. Tvůj otec nestál o rodinu v onen čas a já neměla sílu znovu prožít to celé znovu.

Komise odsouhlasila celkem snadno interrupci. Rozsudek smrti byl podepsán. Byla jsem jediná žena, která přišla ke komisi s partnerem. V čekárně se mnou sedělo několik žen, čekajících na rozhodnutí, které jim v budoucnu změní život.

V nemocnici po zákroku jsme se probíraly jedna po druhé. Každá řekla pár vět, proč je zde. Pak se jedna rozhodla nalíčit a to samé jsme udělaly jedna za druhou. K večeru jsme upravené seděly na posteli a vypadalo to, jako bychom byly někde v kavárně si popovídat a pak šly domů. Vlastně to byl návrat do života před „tím“. Kapitola byla navenek uzavřená. Tenkrát jsem si to myslela. Jenže ty ses někdy vracel do mých myšlenek a já občas potají počítala, kolik by ti dnes bylo let. A zpětně to někdy zabolelo.

Když jsem později poznala muže, se kterým jsem si přála založit rodinu, už se mi to nepodařilo. Asi to bylo „za trest“, jak by řekla naše babička. Ona nám často říkala: “Ono se to každému vrátí.“

Dokonce tvůj otec se dlouho neoženil. Pokud já vím, tak se neoženil vůbec.

Ono vlastně nikdy nežijeme, jak chceme, ale jak nám umožní situace a podmínky.

Věř mi, tenkrát byla pro mne situace velmi těžká. A bylo těžko vysvětlitelné, proč ses nenarodil. A pro mnohé je to často nepochopitelné.

Já bych si přála, abys to pochopil hlavně ty a aby tvá duše došla klidu mezi andílky, jako jsi určitě ty.

Tak jako nevím, jak tě nazvat, nevím ani, jak se podepsat. Snad jen M.

 

 

 

Můj příběh vzpomínky Zimní soutěž 2025
Hodnocení:
(4.9 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Michaela Přibová
Děkuji vám všem za přečtení mého článku a zamyšlením se nad ním.
Jarka Jendrisková
Silné, chce to odvahu o tom psát.
Miloslava Richterová
Paní Michaelo, Váš článek mne dojal k slzám. Promiňte, můj telefon je zrádný, než jsem dočetla, dal bez mého souhlasu čtyři hvězdičky.
Daniela Lender Chaloupková
Velice dobře napsané. Zkusme se zamyslet nad tím, kdyby se dítě narodilo, jak moc by eventuálně zkomplikovalo život matce i všem zainteresovaným, možná, že by jej ani nečekal šťastný život. Věřím tomu, že si našlo jiné rodiče, kteří jej přivítali s otevřenou náručí a zahrnuli jej láskou. Toto vědomí by mohlo být i lékem na bolest ženy, která se musela rozhodnout tak, jak učinila. Přeji jí hodně síly.
Marie Novotná
Silné téma. Toho jsem nikdy neřešila ,ale dcera potratila. Je tomu už 26 let ,ale při určitých situacích si společně vzpomeneme ,co a jak by to bylo kdyby ...... Nenarozené děti ...... Zase jsem si vzpomněla.....
Olga Škopánová
Paní otevřela problém se kterým se potýká mnoho žen. I já stála před dilematem zda si nechat třetí dítě či nikoliv. Tenkrát se váhy naklonily na "pro" díky naší tehdejší dobré finanční situaci. Která se ale brzy po narození syna změnila.
Helenka Vambleki
Míšo, jsi citlivá duše a proto to v tobě stále hlodá. Kdyby, kdyby, kdyby...se ti poté narodily další děti, možná by se to tak nevracelo. Já jsem nic takového řešit nemusela, ale znám spoustu žen, které (i moje matka) tímto musely projít, do hlavy jim nevidím, ale myslím si, že je to tak netrápí, právě proto, že se jim později narodilo "plánované a chtěné" dítě
Jana Kollinová
Těžké rozhodnutí pro věřící i ateistky. Citlivě napsaný příběh. Vybavuje se mi část textu písně "... dvě malá křídla tu nejsou, byla tu málem a kde jsou, hnízdo je prázdné ....".
Iva Bendová
Nejsem v pravém slova smyslu pobožná, ale velmi mě před lety zasáhl a ovlivnil v uvažování příběh "Malá duše a Slunce" - Neale Donald Walsch, a také kapitola na toto zde probírané ožehavé téma v knize "Andělé v mých vlasech" od Lorny Byrne. V podstatě věřím, že Všehomír vše chápe, vše má s něčím svou kontinuitu, a to ve smyslu, že vše špatné je obvykle pro něco dobré, i když občas mimo běžné lidské chápání, často až do smrti "postiženého" nevysvětleno, s někdy až zbytečně zatíženým svědomím atd. - myšleno všeobecně. Těším se na knihu "Půlnoční knihovna," kterou jinde doporučuje p. Jendrisková s odkazem pro ty, kteří nyní zbytečně přemítají o tom, že měli případně v životě něco udělat jinak. Vkládám různá slůvka navíc pro ty, kteří berou všechno až příliš doslova a osobně, a nutí je to polemizovat, ... o všem se dá polemizovat /ale zde jsou zatím všichni velmi citliví, a tak vás, včetně paní Michaely, virtuálně stiskám.
Iva Lišková
Velice děkuju za vaši odvahu, paní M. Jak já Vám rozumím...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 12. týden

Vědomostní kvíz tohoto týdne bude určen zejména milovníkům poezie. Ale nebojte se, i ti, kteří poezii moc neholdují, si s otázkami jistě poradí...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%