Můj táta by oslavil devadesátku

Mně včera zemřel tatínek v 91 letech. Na dětství moc často nevzpomínal, vyrůstal v hodně chudých poměrech. Celý život byl nesmírně skromný, největší pochoutkou byl krajíc suchého chleba a hrnek mléka. Asi jak toho bylo kdysi málo. Moc mi chybíš tatínku!

Čím jsem starší. tím víc lituji, že jsem měla tatínka jen do 12 let. Děkuji Vám.

Můj táta by oslavil 17. února 2025 100 let. Byl milý a laskavý člověk. Vždycky jsem si říkala, že se minul povoláním. Neměl žádné školy, ale o moje malinké děti se staral s takovou láskou a trpělivostí... Nikdy mu to nezapomenu, prostě dědeček jak má být.

To je táta, jak má být. Moc se mi váš článek líbil.

Krásná slova Můj taťka narozen 2.2.1935, hned se mi promítlo vše co se již nedá vrátit. I slzička ukápla.

No.... moc pěkné. Taky se mi nějak potí monitor. Máme stejné vzpomínky. Nevím jak je to s tou sv.Barborou. Barbora se říkalo dolu 1.Máj, kde táta fáral. Jinak si pamatuji jako malý, strach, když se ve městě rozezněly sirény. To jsme všichni věděli , že se na nějaké šachtě stalo neštěstí. Mámy hned sháněly informace. A pak ta úleva, když se táťka objevil ve dveřích. Jednou jej taky zasypalo a já se to dozvěděl až v dospělosti od mámy. Tátovi by bylo 85 a zemřel před deseti lety. A já až nyní si uvědomil co všechno jsem mu zapoměl říct. Tak jim pošleme nahoru Vy váši vzpomínku a já zase svoji. M.A.P

Krásná pocta tatínkovi...mám slzy v očích...