Ilustrační foto: Pixabay

Jak jsem se ztrapnila v metru

21. 2. 2025

cestování metro Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Faldynová 23.2.2025 08:24

Mne také revizoři míjejí, asi mají zkušenost s tím, že dámy našeho věku nejezdí načerno. Taky bych spíš kontrolovala mládežníky, pokud bych chtěla někoho přistihnout.

Eva Mužíková 22.2.2025 10:02

Mně, snad diky mým vráskám pouštěǰí cestující sednout dosti často. A to i navzdory sportovnímu oblečení a svižnému zvlàdnutí několina schodů při vstupu.....Revizor mne většinou kontroluje, ale to asi proto, že mám svoji tvář odvrácenou k oknu. V opačném připadě mi mne asi taky jen prešel bez kontroly.

Věra Ježková 22.2.2025 07:41

Taky jsem si ještě nezvykla. Ustrnula jsem maximálně někde v padesáti. :-)

Jana Hošková 21.2.2025 16:42

Zdenko, není tohle přímo diskriminace? Na všech chtít občanku a nás přehlédnout jak velké,širé,rodné lány,jak se říká? Jenže kdybych se se svou občankou revizorovi vnucovala,tak nevím,nevím,jak by to na něj působilo...:-)) :-))

Zdenka Soukupová 21.2.2025 13:58

Před časem jsem jela metrem. Ve vagonu nebylo moc plno, dokonce i pár sedaček bylo volných. Přišel revizor. Všichni si připravovali jízdenky, já občanku. A co se stalo? Revizor zkontroloval tři nejbližší pasažéry, mě "přeskočil" a šel dál! No, to mě tedy naštval...

Naděžda Špásová 21.2.2025 13:01

Jano, na tom není nic špatného, já bych to udělala taky. A jestli ten chlap to nepochopil, tak je to jeho problém.

Jitka Caklová 21.2.2025 12:35

Zatím mi místo nikdo neuvolnil, zřejmě to bude tím, že místní autobusy a vlaky jezdí téměř prázdné. Ale musím se pochlubit, že ani v přeplněném metru. Jinak, trapas je subjektivní pocit.

Zuzana Pivcová 21.2.2025 12:12

Já jsem ještě před pár lety odmítala s díky nabídku mladších, abych si v MHD sedla. Ne proto, že bych chtěla dělat mladou, ale měla jsem pocit, že to nepotřebuji. Dnes, kdybych byla v Praze, určitě bych si sedla.

Šárka Bayerová 21.2.2025 09:06

Nejste sama! Taky jsem ustrnula.. :-)

Vladislava Dejmková 21.2.2025 08:32

To není trapné, to je lidské...

Zpět na homepage Zpět na článek

Prskavka na seniorském zájezdu

Jsem starý jezevec, kterému je nejlépe v domácí noře, a pak také mezi „svými“ u štamgastského stolu. I stalo se, k mé nelibosti, že jsem byl po dlouhých letech nucen vyrazit do světa. Ale to se právě stát nemělo…

Antonín Vácha

Magda (67 let): Našla jsem odvahu cestovat sama. Jsem na sebe pyšná

Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách, jaké katastrofy člověka na cestách mohou potkat. Nakonec jsem to udělala.

Redakce

Poslední zahoukání lokálky

V sobotu 10. června jsem přišla se svým foťáčkem na místní smutečně vyzdobené vlakové nádraží v Boskovicích. Chtěla jsem být přítomna poslednímu odjezdu lokálky do Velkých Opatovic.

Marie Ženatová

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Na dovolenou i se zdravotním omezením? Ano, jde to!

V roce 1991 jsme byli s manželem na první společné dovolené v italském městečku Bibione. Poprvé jsme mohli vyzkoušet, zde je moře opravdu slané, jak chutná pravá Italská zmrzlina a jak rychle se dá opálit a nebo spálit.

Zdena Tesařová