O tom, jak mi Němci sebrali barák po Němcích

Měla jsem na VŠ spolustudující, jejíž rodiče přišli bydlet do chalupy po Němcích v pohraničí. Vyprávěla, co vše tam po nich zůstalo, hlavně ji zaujaly fotky a dopisy na půdě. To byla věc, kterou bych osobně udělat nemohla. I když vím, že za války naši lidé, nejen Němci, viz Lina Heydrichová, dostávali majetek po Židech, odeslaných transporty do KT. Zažila jsem v 90. letech paní, sestru německého historika, který k nám jezdil do archivu. K nám přijela opravdu jen proto, že chtěla vidět obec a domek, kde jako dítě před vystěhováním žila. Nic si nenárokovala.

Pobavil jste mě, díky.

Za pouhý jeden den je to rekord :-) :-)

Paní Jitko, řekla bych, že s tím "přečtením článku" to nebude tak žhavé. Každé nakouknutí byť jen do diskuse pod ním se na počítadle objeví jako "přečtení".

Asi to béčkový film nebude, spíš námět na scénář, neboť článek má od 14.2. téměř 160 tisíc přečtení a to si zaslouží gratulaci k úspěchu.

Pobavilo.

Promiňte, ale nenabízíte čtenářům scénář nějakého béčkového filmu? Jak jste nabyl dům po Němcích? Proč jste rozhořčen, že se snažili získat svůj majetek zpět a uchylujete se k frázím o komančích usilujících o "váš"? majetek. Je mi už přes 80, ale upřímně jsem se pobavila dramatickým vykřičníkem, cituji: "před domem zastavilo auto s imperialistickou SPZ". Nenabízí se mi jiné rčení, než svůj svému.

Ještě k 09:31: Naše rodina v Sudetech nebydlela a přesto si také "užila" své. No a v poměrech jaké dnes panují, tak Němcům nezávidím. Jak se říká "Vše do času." Vše má vymezený čas, jen láska je věčná ♥♥♥

Rodiče mého bývalého manžela měli v Lužických horách chalupu po odsunutych Němcích. V roce 1990 se tam přijeli podívat bývalí obyvatelé a při kafi říkali, že to nejlepší, co se jim tehdy mohlo stát, byl odsun do Německa.

Neměli bychom zapomínat, nebo spíše si uvědomit, že ať to byli Češi, Němci, nebo okupace Německem, či zrůdným komunistickým režimem, za vším byl vždy jen člověk. Tohle Stvořitel nezpůsobil.