Do tepláků!

Jsem holka z vesnice, takže tepláky se užívaly. Na lítačku, na práci na zahradě ... pamatuji se, jak bývaly nabalené přimzlým sněhem po sáňkování nebo bruslení na rybníce. Takové ty tlusté odložené pak maminka ještě používala na vytírání podlahy. Ale do školy, to byla jiná! Naparádily jsme se do šatů, sukní, halenek, pravda, punčocháče byly zprvu takové ty řádkové. Tepláková móda se mi taky nelíbí, ale nic s tím nenadělám, svět se točí dál.

Doba se hodně změnila. Loni jsem si řekla, že si koupím nějaké pěkné tepláky na doma, aby byly pohodlné a hezké. Jenže jsem narazila. V jednom obchodě mi paní ukázala kousek se zvonovými nohavicemi a cena 1000,- Kč. V ostatních obchodech to bylo podobně. Nakonec jsem si vybrala v Benetonu, ale paní prodavačka mi poradila, že můžu nosit i ven, tak to jsem potřebovala vědět. Prostě normální kalhoty za 900,- Kč, ale slušely mi. Vůbec tento obchod mám ráda, vždycky si tam vyberu, na cenu nehledím. Díky za hezkou vzpomínku.

Díky za hezký článek, který mě přenesl do dětství. Mé vzpomínky jsou naprosto identické. Ano, ty bavlněné punčocháče jsem nosila, bývaly bílé nebo béžové (až mnohem později i růžové nebo bledě modré). Moje maminka trvala na bílých, byla jsem přece princezna :-). Já toužila po těch béžových... a ano, měla jsem i punčocháče s umělou příměsí, a sice červené, žluté a tmavě modré. A taky jsem měla ekzém pod koleny. Vlastně nic z uměliny nesnesu dosud, vše mám jen bavlněné. Tepláky jsem nikdy nenosila, jen v tom tělocviku. Ani doma žádné nemám, nosím volné bavlněné kalhoty. Kdysi jsem nosívala i legíny (cca před 15 kg) :-). Teď hlavně džíny.

Nějak jsem si nevšiml. Budu se muset víc všímat. Je zajímavé, že jsem z městečka, kde bych to víc předpokládal. :-)

Udělala jste mi radost! Už jsem si myslel, že jsem jen osamělý nepřítel tepláků ve společnosti. V dětství mi bylo vštěpováno, že tepláky jsou oděv jen pro sport. Vnukům vyčítám, že do hodiny hudby jdou v teplákách. A potom vidím u hotelové večeře společnost v košili a saku, halence či kostýmku, někteří hosté však oteplákovaní! Nevidím to rád. Přestože 40 let sportuji, tepláky nenosím ani doma!

Tepláky vlastním, ale nosím je výhradně na sport. Jsou černé a mají střih jako kalhoty. Svět dnes ovládají především tepláky s elastickými manžetami nebo na gumičku . Naposledy jsem je zaznamenala v listopadu v Londýně. Byly jednoduše všude .

Vidím to naprosto stejně. Na jednu stranu mě to štve, když vidím někoho mladého s teplákama v půlce zadku (protože vytahaná guma v pase). Na druhou stranu taky jsem kdysi nosil všelijaké rebel hadry (tepláky nikdy!). Tak bych měl přát svobodu v oblíkání i současné mládeži. Ale já si na ty pitomý tepláky prostě nezvyknu. Mám z toho jen vnitřní dilema - já, za mlada taková avantgarda, teď nedokážu zkousnout svobodnou módu mladých. No, tepláky prostě nedokážu.

Pěkná zmínka o kšandách. Za našich mladých let se nosily hodně, nyní je to naprostá výjimka. Na rozdíl od tepláků - ty ale dle mého pozorování nosí hlavně přistěhovalci z východu...

Nejsou tepláky jako tepláky a nejsou punčocháče jako punčocháče. Nežijeme v době pralesní, nýbrž v době současné. Nevzpomínám si, že by v dobách mého dětství existovaly punčocháče jiné než bavlněné. Možná existovaly ještě silné "krepsilonky", které šíleně kousaly a nesály pot. Dnešní tepláky vypadají mmnohem lépe než legíny. Pohled na ženy a dívky plnějích tvarů v teplácích (z nichž některé vůbec nevypadají jako tepláky) je určitě mnohem příjemnější než v těsně obepínajících legínách. Ale proti gustu žádný dišputát.

Na veřejnosti nenosím, ale doma z nich prakticky nevylezu. Byt je dost chladný, mám je z CA a MS, bavlněné. Na veřejnosti je vídám u mladých lidí tady, většinou nemluví česky.