Ilustrační foto: Pixabay

Krkonošská zkratka aneb cesta závějemi do neznáma

4. 2. 2025

Jako děti jsme na prázdniny každý rok jezdili do Krkonoš, konkrétně do Herlíkovic. Kdo je věrným posluchačem víkendových Omeletek, již slyšel moji letní povídku o vosím hnízdě. Dnes vzpomenu na jinou příhodu ze zimních prázdnin.

rodina turistika vzpomínky

Autor: Ami Zahradníčková

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Ami Zahradníčková 10.2.2025 15:11

Moc všem děkuji za milé komentáře. Tehdy nám opravdu do zpěvu nebylo:-). Ale ráda píšu jen vzpomínky se šťastným koncem.

Soňa Prachfeldová 5.2.2025 15:44

Hezká vzpomínka, hlavně s dobrým koncem pro všechny.

Anna Potůčková 5.2.2025 11:53

Napínavé čtení, hezky napsané ale zažít bych to také nechtěla. Před horami musí mít člověk respekt. Jsou krásné ale zrádné snad v každou roční dobu.

Eva Mužíková 5.2.2025 10:33

Tak jako Blanka, bála jsem se o vás...to bych zažít nechtěla. Krásné čtení.

Zdenka Jírová 5.2.2025 00:20

Nebylo lehké mít tatínka zarputilým turistou. Já to naštěstí nezažila, ale znám dva pány - manžely mých spolupracovnic, kteří takto nutili své manželky k podobným výletům, i když, jak samy manželky tiše prohlašovaly, že je to vůbec nebaví.

Jan Zelenka 4.2.2025 19:40

Dramatický příběh.

Marie Měchurová 4.2.2025 18:02

Jo, hory se nesmí nikdy podcenit. Bylo to hezké napínavé čtení.

Blanka Lazarová 4.2.2025 17:00

Úplně mě to pohltilo a bála jsem se s vámi. Ještě že to dobře dopadlo. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Fajnšmekr maminka Kateřina

Maminka s námi pobývala v domácnosti již několik let a jak léta ubíhala, nemívala hlad a nechtěla moc jíst. Přitom jsem denně vyvařovala - dle jejího vzoru, žádné polotovary si k nám cestu nikdy nenašly! Naštěstí jsem zjistila, co na maminku platí.

Taťana Veselá

Vůně léta

Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě vystupujeme na malém venkovském nádraží, kde nás očekává babička s dědečkem. V očích mají šibalské světýlko a na rtech mnoho otázek.

Daniela Řeřichová

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Vzpomínky na dětství po letošním prvním poprašku sněhu

Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat drobné sněhové vločky. Právě jsem se chtěla jít trochu projít. Ale vzdala jsem to a raději si vychutnávala ten milý příchod nadcházejících zimních dnů, a i když se občas opakuji, trochu si zavzpomínala.

Marie Ženatová

Slova psaná do písku

Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách naznačil, že na bilancování mám ještě dost času. Tedy doufám, že mám.

Jan Zelenka