Vzpomínky na plesání

Moc děkuji za hezký článek, když už budete redakci žádat o opravu, tak prosím ještě opravu i na tvrdé ve větě "abychom si připadaly jako dámy". Někomu to možná nepřijde důležité, já to taky pochopitelně přežiju, ale v podstatě je to v škoda.

Vzpomínám ráda na taneční a ani bych nemohla vynechat, mamka věrně chodila se mnou.

Děkuji za upozornění. Oni víří nikoliv výří. Moje chyba v zápalu psaní. :) Prosím redakci o opravu.

Do tanečních jsem nechodila, nechtěla jsem být za chudou příbuznou v jedněch šatech a bohužel na více u nás doma by nebylo. Naštěstí mě ani trsat nebavilo, stačilo, co jsem si zažila na tancovačkách při různých moderních skupinách, ty ploužáky s nějakým fajn tanečníkem jsem si užila a nemusela jsem mít na sobě róbu a lodičky. Na maturitním plese nám hrál F.R. Čech a zpíval Sodoma,tak jsem tam zničila dvoje střevíčky i bez tanečního umění....Na plesech dětí jsem v klidu seděla v koutě a nějak jsem to přežila, tyhlety akce mě zkrátka nebaví.

Za taneční jsem nechodil, protrpêl jsem to disciplinovaně bez valného účinku. Na parket se vydávám, pokud je možnost improvizace. Hezká fotka.

Paní Záchová, hlavně aby se Vám kvůli "ý" "něco" nestalo :-) :-)

Jen drobnost - výři jsou ptáci a tanec víří. Já osobně mám na své taneční před půl stoletím moc hezké vzpomínky.

Krásně jste to napsala. Měla jsem to podobně, pouze s tím rozdílem, že mě naučil tancovat tatínek, už tehdy jako bývalý kapelník. Valčík i waltz miluji, jen tanečník není, stejně jako tehdy v tanečních :-)