Ilustrační foto: Pixabay

Příběh na 50 slov: Můj seniorský rok

22. 1. 2025

aktivní senioři Zimní soutěž 2025

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(4.9 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 9.3.2025 18:42

Děkuji za milá slova.

Jarka Jendrisková 8.3.2025 21:47

Naprosto skvělé, jsem v tom s vámi. Ať to vyjde!

Alena Vávrová 26.1.2025 06:29

Ať se Ti vše splní ♥♥♥ !

Jana Jurečková 24.1.2025 19:04

Danuš, tohle zaslouží pochvalu. Samé pozitivní věci. Nemáte čas na nudu. A znám takové lidi - jenom slyším - "Já se nudím."

Dana Kolářová 23.1.2025 17:41

Děkuji, Soňo.

Soňa Prachfeldová 23.1.2025 10:29

Danuško, fandím, stručné a výstižné. Mysl jasná, čistá. :-)

Marie Pudichová 23.1.2025 08:00

Někdo odpočívá, někdo lenoší. V podstatě jde o totéž. Stačí to dobře pojmenovat a hned to lépe zní. Jinak s Blankou plně souhlasím. Také jsem vyměnila kolo za rotoped.

Eva Mužíková 22.1.2025 23:33

Tak ať se Ti vše podaří.

Dana Kolářová 22.1.2025 20:27

Blanko, lenošit a lelkovat je ošidné, lehce se zvyká, ale těžko odvyká.

Dana Kolářová 22.1.2025 19:41

Jani, také jsem o tom uvažovala, ale nějak se mi to už nechtělo "vejít" do těch 50 slov. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj seniorský rok

Zkus se poklonit před každým novým křížkem - za moudrost, za poznání světa, za každý stříbrný vlas.…

Marie Ženatová

Jaký bude náš rok 2025?

Mám jedno velké přání. Musíme být zdraví ještě aspoň jeden rok. V posledních letech na začátku každého roku slibuji manželovi, dětem a kamarádům, že se konečně usadíme, a budeme sedět na lavičce na naší zahrádce nad potokem, každý s jedním kocourem na klíně.

Marie Měchurová

Pro náš velmi dospělý věk není řešením sedávat v koutě, říká třiasedmdesátiletá Marie Magdalena Klosová

V jedenašedesáti letech ovdověla poté, co manžel podlehl následkům těžkého zranění na lyžích. O svých stavech duše po smrti milovaného muže a pak po čase o naději a nové lásce velmi otevřeně vypráví bývalá profesorka francouzštiny Marie Magdalena Klosová.

Jan Raška

Předvánoční atmosféra na výstavě

Zvu vás na půvabnou výstavu prací klientů Domova PETRA Mačkov, nazvanou Ruce plné talentu. Tato…

Věra Ježková

Zpráva o naději a drobných života radostech

Jezdím často noční Prahou a povím vám, není to nic příjemného. Na ulicích, v tramvaji i v metru se pohybují jiní lidé než za denního světla. Nebojím se, nikdy jsem se nebála, ale necítím se dobře ve společnosti hlučných a podnapilých osob.

Zuzana Zajícová