Ze zápisníku starého muže: Nevěra a rozchod

Zajímavým stylem napsaný článek o velmi vážných životních rozhodnutích, chybách a zkušenostech. Proč zajímavý styl? Je to řeč otazníků. Otazníků, které nás provází každodenním životem a málokterý z nich, v okamžiku kdy byl položen, nabízí odpověď, protože ve chvíli, kdy je rozhodnuto, nezávisle na tom zda správně neb ne, otazník ztratil to podstatné, naději.

Velmi dobře napsaný článek.

:-) :-) Nevím čím myslel můj první manžel a jestli byl svatý. Po sedmadvaceti letech manželství jel do lázní, nevím zda jako lovec, nebo ulovený, ale faktem je že domů už se nevrátil. Po několika krátkodobých pobytech u dalších žen by rád domů, ale nebylo cesty zpět. Nakonec zůstal sám. Nepřátelství mezi námi nevzniklo a naše dospělé děti od táty na mámu neslyšely křivého slova, spíše naopak. Nikdo, ani já nevím, kdo z nás dvou to měl v našem společném životě snadnější.

Chlapi, je třeba myslet hlavou nikoliv hlavičkou. Pokud někdy zhřešíte, tak to může i posílit vztah. Třeba si uvědomíte, že máte doma poklad. Musíte si, ale dávat obrovský pozor, aby se to neprovalilo a pokud se to přeleje do vážného vztahu, tak honem od ní utíkejte. Také jsem nebyl svatý, ale zjistil jsem časem, že to zato nestojí. Jindra

Rozum bez lásky je dobrý sluha, ale špatný pán. Při vstupu do manželství zcela určitě.

Konečně slovo muže k léty neřešitelnému tématu. Je jedno zda muž či žena, problém vznikne když spojí svůj život s představou, chcete-li s ideálem, o ní/o něm. Když se ona představa nenaplní, kdo koho zklamal? Tuto otázku nechť si položí každý sám. Není jednoduché přiznat sám sobě, že jsem zklamal/a sám/sama sebe, jen proto, že moje představa se nenaplnila. Základ je láska. Zalíbení, zamilovanost, vyprchá, ale láska zůstává v dobrém i v tom horším ♥♥♥