Kdo má pocit, že je užitečný, prožívá většinou ve stáří lepší život

Je to tak jak píšete - člověka udržuje práce. Proto stále pracuji a fakt mi to baví.

Člověk byl v minulosti nezávislý na systému a dokud mohl pracoval. Rodina byla základ státu a kdo nemohl, rodina se postarala. Z tohoto pohledu, díky zavedenému důchodovému systému, s jeho chybně nastavenými pravidly, jsme tam, kde jsme. Plno důchodců má deprese, protože neví co se životem. Vypadnou ze systému, už jim nikdo neříká co mají dělat a hledají pomoc. Šikovný řemeslník tenhle problém nemá a důchod má na přilepšenou :-). Ten, komu důchod nestačí, tak na přilepšenou chodí pracovat, případně pro sociální dávky :-( A jestli si někdo myslí, že to sociologové se svými průzkumy vyřeší, tak věřte, že nevyřeší, protože "vědro má ve dně díru".

Paní Caklová naprosto s vámi souhlasím, člověk má být nezávislý a pokud může měl by pracovat. Na pomoc se lehce navyká a za chvíli člověk zjistí, že potřebuje pomoc ve věcech, které by si s trochou píle mohl obstarat sám. A to je cesta do pekla.

První musíte chtít být užitečný!!!!!!!!!!! Mnoho důchodců je pohodných a nebojím se říci i líných. proto nemohou být užiteční. Jindra

Ano paní Škopánová, máte pravdu. Náš tatínek celý život pracoval mimo systém a aby měl nárok na důchod, musel v padesáti pěti letech odpracovat 10 let v systému. Ani dvě tvrdé práce ho "nesrazily na kolena". V pětašedesáti měl nárok na zasloužený důchod a ani tehdy nepřestal hospodařit. My děti jsme ho, v jeho sedmdesáti letech, přesvědčovaly že už se nadřel dost a přestal hospodařit. Když nás po pěti letech poslechl, život pro něho ztratil smysl a po dvou letech "odešel". A nyní k článku: Paní Marta byla zřejmě na manželovi závislá, jinak by půl roku doma neplakala. Kdyby jí kamarádka nepomohla radou, asi by se uplakala. Převládá situace, kdy v jakémkoliv partnerství je jeden na druhém závislý, je jedno zda se jedná o muže, či ženu, nenaučí se samostatnosti, která by měla být i ve vztahu, pro oba partnery důležitá. Pomáhat druhým je sice ušlechtilé, ale nesmí se z toho stát povinnost. Na pohodlíčko se lehce zvykne a z potřebného se po letech stává sobec. Ušlechtilý často "vyhoří" a pokud přežije, je vyčerpaný až běda. Jedinec, který byl zvyklý celý život pracovat, to s pomocí Boha dá ♥♥♥

JInými slovy řečeno člověka při životě udržuje práce, práce a zase práce.