Ilustrační foto: Pixabay

Nečekaná operace na autobusové zastávce

3. 12. 2024

Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem těch deset minut k malému občerstvení. V žaludku mi kručelo a byla mi zima. Pofukoval studený vítr.

Můj příběh společnost zdraví

Autor: Ilona Ondráčková

Hodnocení:

(4.9 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Ilona Ondráčková 3.12.2024 15:16

Naděžda Špásová: bohužel tato hrubka zde bude viset již navždy :-) už nemohu článek formátovat ani upravovat...

Ilona Ondráčková 3.12.2024 15:15

Naděžda Špásová: Děkuji. V ÚL skýtá hromadná doprava určitě také nepřeberná dobrodružství a zážitky.

Ilona Ondráčková 3.12.2024 15:13

Libuše Habartová: děkuji! Doufám, že se vloudila jen jedna hrubajzna !

Jana Kollinová 3.12.2024 13:57

Bez ohledu na to, zda jde o fikci nebo reál, pod vlivem dobře napsaného příběhu Vám přeji mnoho dalších zážitků.

Naděžda Špásová 3.12.2024 13:35

PS. Z hrubky si nic nedělejte, jde opravit, může se to stát každému.

Naděžda Špásová 3.12.2024 13:30

Hezky se to četlo, to už je dávno, co jsem takhle v Praze jezdila. Teď jezdívám trolejbusem, občas se tam taky něco přihodí, jen už to není Praha, ale ÚL. :-)

Libuše Habartová 3.12.2024 13:29

Nějak mi unikla pointa textu, nikoli však ta hrubka na samém konci.

Ilona Ondráčková 3.12.2024 13:07

Dana Straková: Moc děkuji!!!

Ilona Ondráčková 3.12.2024 13:05

Helenka Vambleki Děkuji za zpětnou reakci!!! Původně jsem chtěla dát “operaci” do úvozovek, ale potom jsem si řekla, že by úvozovky zpochybnily celou příhodu.

Dana Straková 3.12.2024 11:49

Bezva článek, děkuju za hezké počtení před obědem

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Rocker v penzi

Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s kapelou hrajeme lidem do skoku, časem profláknuté populární rockové hity.

Jaroslav Čtvrtečka

O Eli a Máje aneb povídání o tom, jak se člověk učí

Seděl v křesílku pro hosty a míchal studený kafe. Na stolku kopa vyplněných lejster. „Jsem hotov.…

Vlastimila Kosorínová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha

Bude můj dnešní den všední?

Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a nevěřícné sledování televizního programu. Co na to říci?

Jana Vargová