Jak jsme si koupili radost - II. Čas sklizně

Danielo, moc krásné.....

Danielo, krásný článek o krásných osmnácti letech, ale škoda,že to netrvalo déle. Ale máš pěkné vzpomínky.

Ach, Danielo ! Krásné - a také smutné. Ale nádherné vzpomínky na těchto osmnáct let života, budování, snění, přátelství , krajina, lidé i zvířata, prostě těchto osmnáct let po boku milované osoby ti nikdo nevezme. Nikam nezmizí. A také ty, tvůj muž, tvé děti a vnoučata zůstanete v hezkých vzpomínkách místních lidí. Na hodně, hodně dlouho.

Moc hezký článek Danielko. Článek, ze kterého vyzařuje láska k domovu, rodině, přátelům i k přírodě. Díky za něj a přeji krásnou a pokojnou dobu adventní celé Tvé rodině!

Dojímá mne to . Nádherné období života.

Nádherný příběh psaný srdcem . Věřím, že radost je přenosná na rozdíl od štěstí, ale možná i to jste předala.

Krásné. Je za vámi neuvěřitelný kus práce. Článek jsem dočítala se slzami v očích.

Líbí se mi tento styl psaní, ponechává čtenáři prostor pro vlastní fantazii. Dočetla jsem zcela okouzlená a dojatá.

Danielo, je vidět, že to umíš se slovy i s foťákem. Krásný popis jedné části tvého života doplněný fotkami, které přímo zvou do vašeho kousku ráje na zemi. Moc děkuji, že jsi nám pootevřela dvířka a nechala nás nahlédnout.

Danielo, po rychlém přečteni článku a prohlédnutí fotogalerie ( spěchám do klubu) se těším až si udělám větší časový prostor a znovu se k článku a fotkám vrátím. TO nejde jen tak přelétnout očima, TO se musí vychutnat. Vychutnat každé slovo, každé nádherné zákoutí, každou květinku. Už abych ta chvíle nastala.....