Všichni jsme si rovni, jenom někteří jsou si zřejmě rovnější...

Paní Straková, já jsem rozhodně neměla na mysli nějak obviňovat ani vás ani vaše rodiče z používání vulgarizmů. Já jen vyslovila svůj názor na jejich používání v dnešní době.

Víte, paní Jírová, že i moji rodiče mluvili slušně a k témuž vedli i mě a sestru? Pamatuju si, jak se na nás zlobili, když jsme si jedna druhé dovolily, v rámci sourozeneckých hádek říct, třeba že je blbá, nebo pitomá. Ani tohle se u nás netolerovalo, tatínek když se rozzlobil a potřeboval si ulevit, říkával "do prkýnka dubovýho" nebo "sakra práce". Můj manžel se tomu směje ještě dnes. U nich doma se na nějaké to slovo nehledělo. Říkávalo se "sprostý jak dlaždič", dnes to vypadá, jako by skoro všichni byli těžce pracující (a ne vysedávající v kanceláři u počítače) a museli si jadrnými výrazy od té dřiny ulevit... Občas si pomyslím, co by asi naši říkali na to, co se dnes píše nebo je možné zaslechnout i v televizi, a nejenom v pořadech pro dospělé. I dětské pořady, i ty kreslené jsou plné násilí, ubližování jeden druhému a ošklivých slov. A to prý ty překlady jsou ještě mnohem mírnější, než originál...

Mě rodiče učili, že nesmím používat sprostá slova, ani když je používají ostatní, protože to není ani hezké ani slušné. Poslechla jsem je a nepožívám je ani ústně ani písemně, leda při citaci a to je dávám do uvozovek. Nikdy mi v projevu nechyběla. Nedávno jsem nechtíc vyslechla rozmluvu jednoho páru v sousedství a úplně mně to vyrazilo dech. Pán své partnerce něco vytýkal a přitom ji neustále oslovoval " vole". Tolik "volů" nechová žádná zemědělská usedlost, kolik jich použil dotyčný pán. Také jiná sousedka , která se přistěhovala nedávno, většinou své rodinné problémy s dětmi a jejich otci řeší na společné chodbě, tituluje svou matku "vole" a právě tak oslovuje své dvě děti - 3 letého a asi 10 syna. Nedivím se že národ hrubne.

Přátelé, děkuji vám za vaše komentáře a jenom pro objasnění : Na ten původní článek ze srpna loňského roku jsem už skoro zapomněla, ale po přečtení několika posledních článků na íčku jsem zjistila, že nějaké vulgarismy už zřejmě tolik nevadí. Nejsem přecitlivělá, ale musím přiznat, že jsem při čtení toho, co bylo nedávno na íčku zveřejněno, dokonce jako soutěžní články, měla opravdu chvílema žaludek až v krku a nechápala jsem... To to moje ho... je proti tomu úplné nic. A tak jsem článek trochu oprášila a znovu poslala ke zveřejnění. Jinak samozřejmě chápu, že se nemusí každému líbit i když, kupodivu má za ten první den velice slušný počet čtenářů i komentářů... Jestli mé články čtete, musíte uznat, že se ve vulgaritách nevyžívám a mrzí mě proto, že se to tentokrát někoho dotklo.

Paní Straková, dosud jsem ráda četla Vaše spontánní příběhy podané osobitou formou, ale nyní jsem se ztratila. Stěžujete si na nezveřejnění Vašeho článku nebo chcete zdůraznit něco, co považujete za podstatné a uniklo to redakci? Pokud se příspěvek týká slova a s ním souvisejících slovních spojení, obávám se, že zde nenajdete plnohodnotné ocenění vlastní svéráznosti. Po přečtení příspěvků níže, musím připustit, že se mýlím.

Dano, docela jsem se pobavila, to lejno používám taky, nejste jediná. A abych pravdu řekla, tak i tady, když čtu některé příspěvky. Ono totiž zlo je i na íčku, když jsem pár dní čekala na zveřejnění článku a požádala redakci o zveřejnění, tak mně místní celebrity sepsuly, nejhorší byla ta na vozejku. Klidně pište dál, přeji hezké Vánoce a štěstí do roku 2025.

Napsáno vtipně, ale podstata je vulgarismy ano či ne v písemném projevu. Prosím ne, nezaplevelujte náš krásný jazyk, je to nešvar moderní doby. Používají je zde již dva pánové autoři a tímto si škodí. I v současných knížkách se objevuje vulgární mluva, naposledy jsem četla u P. Hartla, je to dle mého názoru podbízivé až odporné :-)