Stárnoucí muž musí všechno změnit aneb Životní křižovatky

Hezky napsané, ale čas lze vrátit jen ve vzpomínkách. Je dobré, když může člověk mít na co hezkého vzpomínat. Nemá se ale vracet na dávno už opuštěná místa ani k dávno opuštěným lidem. Zažije jen velké zklamání. Krajina vypadá jinak, není tak hezká a lidé, to vidíte sám na sobě.

Tak toto opravdu není můj šálek čaje.

krásný text.

Při čtení vašich příspěvků vždy žasnu, kolik poezie může být obsaženo v próze. Nepochybně je to v životě stejné, jen musíme být vnímaví, abychom ji tam objevili. Mám ráda poezii, protože mám ráda život, ve kterém se nachází. Díky!

:-) Kolikáté už křižovatky života? Vždycky spíš kruhové objezdy... :-)

Jak už jsem napsala u článku NIK, píši znovu. Pokračujte dál.

Četla jsem tu vaši knihu.no dalo se to číst, někdy se mi to zdálo trochu naivní. Konec trošku zvláštní,čekala jsem něco jiného. V dobových reáliích jsou semtam nepřesnosti, v té době nic takového nebylo ,např. tictac. Možná je celý příběh zcela vymyšlený nebo hodně přizpůsobený, neumím si představit,že by v jedné partě se hned všichni do sebe zamilovali. Taky jsem jezdila na brambory, celý gympl, spali jsme tam jen 1x na 14 dní,ale skoro samé holky, žádná idylka. Peníze si vždy ponechalo SSM ( údajně na maturitní ples) a nám dali cca 150 Kč za celé snažení 14 dnů., což bylo dost velké zklamání.

Pane Podešvo, s potěšením jsem četla úryvky z Vaší knihy Jen záblesk a intenzivně vnímala poezii zapředenou v próze. Prohlédla jsem si ukázku Vašich fotografií a obrazů, kde z palety barev převládají tmavé tóny na rozdíl od jiskřivých a rozzářených záblesků v knize.

Krásný příběh.

Přečetla jsem jedním dechem. Ano, láska je tvůrce života. Bez ní to nelze. Láska má nesmírně mnoho podob.