Quo vadis, současnosti?

Já už tu pravdu ani nehledám , protože už není k poznání. Mám pravdu svoji a té věřím.

To snad nikdo nevi, kam kráčí současnost celého světa, proč si ti bojechtiví a mocní myslí, že jsou nesmrtelní a nepřemozitelní?

Vážení, děkuji vám všem za komentáře. Je to skutečně diskutabilní téma. Každý ho, pochopitelně, může vnímat po svém.

Také se říká "pravda vítězi". Článek nutí k zamyšlení... Komentáře též.

:-) Myšlenkový hokej rozjímání má snad naději východiskem podle Lukáše "Pane, zůstaň s námi, neb se připozdívá", ale co dělat se světovým četníkem, který si Krista zprivatizoval? :-) Musíme být tolerance sama? :-)

Pan Čepelka to vyjádřil naprosto přesně a zároveň potvrdil, co mě hned napadlo, že tento výrok pronesl apoštol Petr, jak je psáno v článku, nikoli jak je psáno v 8.33.

Když jsem před lety "objevoval" karibské ostrovy, konstatoval jsem, že na některých existuje skutečně ráj - tamní lidé nejsou nijak bohatí, ale mají zdravé jídlo, příjemné podnebí a věčně pozitivní náladu. Problémy, které řešíme v Evropě i u nás, neřeší, protože jim nic neříkají. Oni kráčí do ráje... Kdybych byl mladší, možná bych přesídlil na karibský ostrov Dominika.

Náboženství je přeci také jen politická ideologie a každý si ji může vysvětlovat ve svůj prospěch. Jak je možné, že katolík spáchá hřích a ve jménu Boha, prostřednictvím kněze je mu odpuštěno za 10 otčenášů a může hřešit dál. A co ti, na kterých byl hřích spáchán? To je nějaká spravedlnost? Pro někoho možná ano.

Souhlasím s tím, že kdo zná Bibli, ví, kdo je a kam jde, kam jdeme. Čím méně budeme "svobodně" ignorovat principy našeho Tvůrce, tím hůř bude.

Zaujala mě, mimo jiného, myšlenka, cituji: Od nepaměti ovládá společnost ideologie. Ať už náboženská, či politická, která více či méně omezuje svobodné chování člověka a určuje mu tu jedině správnou cestu." Osobně vnímám současný vývoj pod tvrdým diktátem nezřízené touhy po majetku a zisku. Vůdčí ideologií, pokud by se to tak dalo nazvat, se stal Mamon. V některých přepisech Bible, například v evangeliu sv. Lukáše nebo sv. Matouše, je Mamon ztělesňován jako démon. V období středověku a poté i v pozdější době je Mamon personifikován jako démon chamtivosti a touhy po bohatství.