Úvodní foto Jan Zelenka, ilustrace v textu Pixabay.

Co nemám rád

26. 9. 2024

Je toho dost, jako u většiny lidí. Vesměs to jsou ale běžné záležitosti. Hlavně nemám rád extrémy. Velké horko, velkou zimu, velké řeči, kravál, násilí ve filmech a krváky, politické a válečné štváče a války vůbec. A taky koprovou omáčku a alkoholickou klubovou kolegyni.

glosa společnost

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Caklová 26.9.2024 18:22

:-) :-) "Jak někteří"? :-) :-) Mě jen těší, že nepatřím k "většině lidí", ke které se řadí pan Zelenka.

Irena Mertová 26.9.2024 17:56

Pane Zelenko, vaše úvahy čtu ráda, když si třídíte myšlenky, vyzařuje z nich klid. Ani nemám potřebu vám obratem sdělovat své vlastní diagnozy, jak někteří.

Věra Ježková 26.9.2024 17:32

Jendo, to je jako pěkná anotace nějaké seminárky nebo diplomky. Protože téma je hodně široké.

Jitka Caklová 26.9.2024 17:31

:-) Nedostatečná funkce Solar plexu :-) :-) a pak, jak mávnutím kouzelného proutku, přijde z "odříkaného bochníku největší krajíc".

Jiří Dostal 26.9.2024 14:51

:-) :-) Když nestravitelné musí ven... :-) :-)

Anna Potůčková 26.9.2024 13:37

Tak za sebe můžu říci, že nejvíce nemám ráda LEŽ a pak také Jájinkovství. A co se jídla týká, nemám ráda hlavně špenát a krupici :-). Určitě by se našly i další věci, které nemám ráda. Třeba bodavý hmyz, žížaly, myši apod.

Zpět na homepage Zpět na článek

Múza

Jaro za dveřmi a moje Múza mě opustila! Přemýšlím ráno, cestou do práce, v tramvaji a autobuse o čem psát. Většinou mě totiž napadají slovíčka k článkům, nebo básničkám v MHD.

Iveta Tomčíková

Sen, skutečnost nebo sci-fi

Obloha plná hvězd a ptáků, moře plné ryb a savců. Touláme se životem, hledáme jeho smysl a skládáme…

Blanka Lazarová

Obelstím zrcadlo, když se k němu obrátím zády?

Jeden z momentů, proč jsem se ponořila do jejich "života", bylo zjištění, že v zrcadle na dveřích naší skříně jsem útlejší než při pohledu ve výtahu. Jsem na tom lépe, než ten z řecké mytologie: kochal se vlastním obrazem na hladině studánky tak zamilovaně a vášnivě, až se překotil a utopil se. Kdo? Narcis.

Jana Vargová

Prenatální věk je nejkrásnější období v životě lidském

Vyznačuje se bezstarostnou polohou na zádech s nohama nahoru, trvalým připojením k výživě, spoustou času k vývoji a k zásadním životním rozhodnutím. Pak už přijdou jen starosti.

Jaromír Šiša

Postřehy z veřejné dopravy

Ten, kdo cestuje výhradně vlastním vozidlem, je ochuzen o více či méně zajímavé situace v prostředcích hromadné dopravy. Může však namítnout, že cestující v tramajích, autobusech, vlacích se nemohou pochlubit zážitky s jinými řidiči, které velmi často vyústí ve slovní přestřelku svým obsahem nevysílatelnou v televizi po 22. hodině.

Jana Vargová