„Ty to tak nebereš“

To jsou slova mé manželky. Někdy se zbytečně trápí z nepříjemných skutečností, které se jí staly. Nedají se změnit a nedají se vzít zpět, i když na ní nenese vinu. Stává se to každému člověku. Povídám jí: „Patří to k životu a musíš to přijmout.“ „Ty to tak, ale nebereš!“

Jenže i já jsem časem k tomu dospěl. Člověk se nesmí z nezdarů pokakat. Možná ještě poučit. Přijdou opět pěkné okamžiky. Je to koloběh života. Možná zákon. Musíme to strpět a fungovat dále. Prožívání se dá změnit. Pracovat na sobě. Vychutnat si úspěchy a zamávat depresi.

Někdy se zbytečně lidé stresují z politiky. Hádají se, který lídr je lepší. Kašlu na ně. Mě zajímá, pouze jaké zákony se přijímají, které ovlivní můj život, Sněmovna je schvaluje. Podle toho, která strana a hnutí je navrhuje. Podle toho volím. Ne podle ksichtu a sympatií jednotlivých politiků, kde se předvádějí v televizi nebo na sociálních sítích. To je klam. Mě zajímá pouze, jak jejich politika zamává s mým životem! To jsou skutečná fakta a konečné výstupy, které vychází ve Sbírce zákonů!!! To se nedá okecat v nějaké debatě.

Politici? Z výzkumu bylo zjištěno, že v běžné populaci je 5 % psychopatů. V politice je to naopak. V partnerských vztazích se někdy zbytečně stresujeme. Každého musíme brát jaký je. Nikdo není ideální. Ani vy.

Já stres vypouštím ze sebe do lužního lesa, který mám nedaleko. Někdy jsem nasraný, ale brzy mě to přejde. Nedusím to v sobě. Musí to ven z těla. Je to prevence mého duševního zdraví. Tak to vidím já. Druhý to může vidět jinak. Hlásím to předem.