Mirek (74 let): Děti se rozhodly, že budou rozhodovat o mých financích

Pane Mirku, děti umí někdy překvapit a s výchovou to nemusí mít nic společného. Pro začátek jste se zachoval, jak nejlépe jste mohl. Fandím vám i vaší vnučce. Teď vás čeká těžší práce - nastavit svým dětem jasné mantinely.

O svých financích si rozhoduji sama, já se nepletu synovi do jeho hospodaření a on se neptá mi kolik mám financí, kde jsou uloženy atd. Jednou až přijde čas vše dostane. A to mu sdělí notář.

Vážený pane, napsal jste krásný příklad, jak dovedou lidé, přátelé, ale i děti překvapit. Bohužel i negativně. Myslíme, že je známe a ono, ouha. Je jen na nás, kam až můžou, kam je pustíme. Bohužel, k lidskym vlastnostem patří i ty negativní, musíme je potlačovat, bojovat s nimi. Lakota, chamtivost k nim náleží. Tož, přeji vám, nechť moudře, elegantně s dětičkami tento problém vyřešíte. Vím, bolí to, zejména od dětí vlastních.

Tomuto rozumím... když přispívám někdy na charitu, také o tom nemluvím... každý má jiný pohled. Jednou jsem si povídala s paní učitelkou v důchodu, mívaly jsme domluvené hovory a dělala na mne velmi dobrý dojem, mluvila rozumně. Ale z hovorů vyplynulo, že účet jí obhospodařuje dcera, ona sama nemůže. Dcery byly hodné a to já nevím, z jakého důvodu usoudily, že to tak mám být. Osobně jsem také byla u mentální degradace blízkého člověka, když to začalo, mysleli jsme, že si z nás dělá legraci a nic jsme dlouho nepoznali. Děti jsou asi v určitém věku seniorů už ve střehu, nemusí zde být špatné úmysly. Rozhodně bych je neodsuzovala. Nakonec oni vědí, že až na tom budeme třeba hodně špatně, je na nich, aby se o nás postarali, převzali odpovědnost.

To svým dětem nedovolte. Pomohl jste jim hodně. Jste svým pánem i pánem svých financí.

Jo, to dětičky rády, myslejí si, že co patří rodičům, je jejich. Fandím panu Kotasovi.

To je mi líto, musíte se cítit hrozně. Z reakcí vašich dětí nemám pocit, že by se obávaly podvodníků, ale spíš řeší, co jim jednou zbyde, aby to ten táta nakonec všechno nerozdal. Na vašem místě bych sepsala závět, kde bych jasně vymezila částku, kterou chci nechat na charitu a zbytek se bude řešit standardně podle zákona. Za vnučku palec nahoru. Jak nemoci tak dobré vlastnosti zkrátka někdy jednu generaci přeskočí.

Ono je to těžké na jednu stranu finanční otázky jsou opravdu pouze věcí každého člověka, na druhou stranu pokud se starý člověk stane obětí podvodu všichni se ptají kde byla rodina proč se nepostarala.