Prázdniny mého dětství

Maruško, to byly krásné prázdniny, s obdivuhodnou tetou. Naučila vás pracovat, ještě jste si uzily dětských radovánek. Když čtu tyto řádky, bylo to mnohdy hezčí, než v dnešní době. Současné děti nevim, ale možná by také braly takové prázdniny.

Maruško, přečteno hned dvakrát. To je opravdový obrázek našeho dětství, který jsi mi připomenula. Až jsem z Tvých řádků tak nějak dojatá. Ty papírové panenky to bylo něco. Já s kamarádkou jsme měly za děti borové větvičky s ještě zelenou šiškou. Na klacík jsme uvázaly dlouhý provázek, na něj tu větvičku. Nejraději jsme ty naše " děti" chodily koupat do potoka, občas se provázek zachytil o nějaký předmět u dna a to pak jsme musely vlézt do vody a naše ratolesti zachránit.... Děkuji Ti za hezkou chvilku.

Přesně takové prázdniny jsme se sestrou u Aninky měly. O to víc jsme ji obdivovaly, vždyť jsme byly cizí děti. Připomněla jsme mi všechnu tu obětavost a lásku, co nám Aninka dávala. Souhlasím hned s vaší první větou. Děkuji za hezký článek.

Také jsem jako dítě část prázdnin trávila v chalupě mé babičky a tety. Mnoho z vašeho vyprávění jsem sama také zažila. Jen voda tekla v chalupě a měli jsme zavedenou elektřinu. Topilo se také i v létě nasbíraným dřevem v kamnech, kde se vařilo.

Krásná vzpomínka!

Přála bych takovéto prázdniny všem dětem z města. :-) Máte krásné vzpomínky. Děkuji vám za jejich sdílení. :-)